Praha – Stále více přibývá násilníků, kteří jsou vykázáni ze společné domácnosti. V souvislosti s tím se projevuje nový fenomén – mezigenerační týrání. Děti nebo vnoučata psychicky, ale i fyzicky týrají seniory. Až čtvrtina z vykázaných musela opustit bydliště, protože ubližovala starému člověku. Naprostou většinu případů ale senioři ze strachu neoznamují.
Týraných seniorů přibývá. Ti ze strachu mlčí
Na organizaci Život 90 se loni obrátilo o pomoc 300 zoufalých seniorů, kteří se potýkali s násilím, zabavováním důchodu nebo nuceným převáděním bytů či domů. O rok dříve jich přitom byla jen půlka. Věc má ale háček – podle ředitele organizace Jana Lormana ale jen čtyři procenta z těch, kteří své potíže ohlásí, chce, aby organizace nějakým způsobem zasáhla.
Od ledna do března letošního roku muselo domácnosti opustit 296 násilníků. Čtvrtina z nich se dopustila násilí vůči seniorům. „Řekla bych, že transgeneračního násilí je čím dál více,“ domnívá se psycholožka Marie Šustrová.
Podle psychologů je násilí na seniorech velmi těžko řešitelné, ne ale neřešitelné. Existuje několik rad, které v mnoha případech fungují. Už při prvních útocích by se lidé měli obracet třeba na tísňové linky nebo na poradny. Neměli by se nechat izolovat od společnosti. Řešením je třeba i využití pečovatelky. „Jakmile do rodiny, kde se děje domácí násilí, vstoupí třetí osoba, tak je hodně pravděpodobné, že se to domácí násilí omezí nebo zastaví,“ myslí si Šusterová.
Bezplatná telefonní linka pro seniory v krizi: 800 157 157 (nonstop)
Proč čísla znepokojivě rostou? Kvůli hospodářské krizi vzrostl počet útočníků, kteří nutí seniory dávat jim peníze. A řada týraných se konečně odhodlala zavolat si o pomoc.
Jeden z mála příběhů, který se dostal na veřejnost, je příběh 64letého Boleslava W. Jeho 33letý syn ho za zdmi ostravského domku dlouhá léta bil, fackoval a kopal, většinou v opilosti. Po jednom z útoků dokonce přišel o oko.