Zřícená lávka pro pěší v Praze-Troji nebyla v dobrém stavu, zároveň ale ani v havarijním, sdělil ředitel městské Technické správy komunikací Petr Smolka. Indicie technického problému podle něj neexistovaly. Okolnosti neštěstí, při němž byli zraněni dva lidé těžce a dva lehce, vyšetřuje policie. Magistrát v rámci prevence zvažuje uzavření radotínské lávky. Na Hlávkův most možná nebudou smět tramvaje.
Trojská lávka nebyla v havarijním stavu, tvrdí správa komunikací
Všichni čtyři lidé, kteří se v sobotu při pádu lávky zranili, dostanou od města odškodné, oznámil radní pro dopravu a náměstek primátorky Petr Dolínek (ČSSD). Dále uvedl, že okolnosti sobotního zřícení už vyšetřuje policie.
Nehodu nejhůře odnesli starší muž a žena, oba utrpěli mnohačetná zranění. Další dva muži vyvázli s pohmožděninami zad, respektive s poraněním nohy a zápěstí. Záchranáři odvezli všechny do nemocnic.
Příčiny neštěstí zatím nejsou známé, na jejich objasnění pracuje soudní znalec. Praha začne odstraňovat trosky až poté, co expert dokončí průzkum v Tróji, zřejmě v úterý. Trosky se mají ukládat na určené místo, na němž budou moci být znovu sestaveny pro případné další zkoumání.
Město plánuje zřídit místo lávky jako dočasnou náhradu pontonový most. Druhou možností je dočasná lávka s ocelovou konstrukcí, takzvaný rámusák. Vznik přívozu není jistý. Vltava je v těchto místech mělká.
Na vedení metropole se snesla kritika od opozice, že do mostů dostatečně neinvestuje. Dolínek ale argumentuje částkou zhruba 1,25 miliardy korun za poslední tři roky. Náměstek odmítl, že by město stav podcenilo. Metropole podle něj plánovala lávku do roku 2020 nahradit.
Lávku sledoval elektronický monitoring
Na problematický stav stavby z roku 1984 poukazovaly už posudky z minulých let, odborníci ji proto stále sledovali prostřednictvím elektronického monitoringu. Zprávy dostávali na počítač každé dvě minuty. Dvakrát ročně se navíc prováděly prohlídky všech částí.
„Za celou dobu až do včerejšího dne (soboty) do 13:16 žádný z údajů nezaznamenal nějakou výraznou odchylku, zejména průhybu, která by indikovala zřícení lávky. Tam skutečně došlo k něčemu, co zatím nedokážeme pojmenovat,“ řekl Václav Hvízdal z firmy Pontex, která se zabývá mostními konstrukcemi.
Pražská primátorka Adriana Krnáčová (ANO) vyhlásila, že chce přezkoumat tři týdny starý posudek trojské lávky, který na riziko neupozornil. Požaduje navíc revizi všech lávek a mostních konstrukcí v hlavním městě.
Pražské mosty čekají kontroly a úpravy
Podle loňské analýzy je ve špatném až havarijním stavu skoro pětina mostů ve správě hlavního města. Praha proto urychleně zváží uzavření radotínské lávky, v prosinci uzavře lávky pro pěší na železničním mostě, protože lávky pro chodce a cyklisty se budou kompletně předělávat.
Na Hlávkův most vedoucí nad ostrovem Štvanice možná nebudou smět tramvaje. Podle Dolínka se o tom rozhodne v příštích měsících. U Barrandovského mostu město v lednu vyhlásí vítěze soutěže na diagnostiku mostu a začne se připravovat projekt jeho opravy.
Dlouhodobě nevyhovující je i stav Libeňského mostu. Podle Dolínka ale město v současné době nemůže situaci řešit, protože ministerstvo kultury doposud nerozhodlo o tom, zda je konstrukce památkou, nebo není. Náměstek prý bude rozhodnutí urgovat v pondělí dopisem.
Trojská lávka byla v provozu od roku 1984
Visutá lávka přes Vltavu, která sloužila výhradně pro pěší a cyklisty, byla celkem 256 metrů dlouhá a 3,8 metru široká. Spojovala pražskou čtvrť Troja s Císařským ostrovem od července 1984.
Na jejím místě stál od roku 1976 provizorní pontonový most, který ovšem v létě 1981 strhla povodeň. Stavbu lávky projektoval profesor Jiří Stráský, jeden z nejvýznamnějších českých autorů mostních konstrukcí.
Stavěna byla netradiční technologií, při níž mostovku tvořily panelové segmenty navlečené jako „korálky“ na silných ocelových lanech, konstrukce pak byla zavěšena na opěrné bloky na březích. Nakonec byla na most položena směs křemičitého písku a pryskyřice, plastbeton.