Praha – Přeplněné věznice zbytečně přicházejí o peníze. Víc než 50 tisíc bývalých a současných vězňů dluží vězeňské správě bezmála půl miliardy korun. Podle Nejvyššího kontrolního úřadu věznice dluhy nevymáhají efektivně. A přitom to lze až tři roky zpětně.
Jeden den pobytu vězně v nápravném zařízení vyjde daňové poplatníky na přibližně 1 000 korun. Podle zákona by trestanci měli alespoň část nákladů za teplo, světlo a jídlo hradit. Těm, kteří ve vězení pracují, strhává vězeňská služba až 1 500 korun měsíčně automaticky.
Problém je ale u vězňů, kteří nepracují a od státu dostávají třeba důchod. Tito lidé si mohou nechat posílat důchod do věznice, ovšem podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) to většina z nich nedělá. „Vězeňská služba nemá přehled o tom, komu je důchod vyplácen a tím pádem nemůže z toho důchodu čerpat,“ upozorňuje mluvčí NKÚ Jaroslav Broža.
Dozorci nedokážou určit, o kolik peněz kvůli nepřiznaným účtům svých svěřenců přichází. „Nemáme ani tušení o tom, kolik ti lidé třeba pobírali, jaké důchody měli,“ připouští vězeňská služba. To by se mělo brzy změnit, služba totiž chce neplatiče v celách spočítat a peníze od nich začne vymáhat. Udělat to může až tři roky nazpět.
Úplnou nápravu problému s trestanci na důchodech podle ministerstva spravedlnosti přinese čerstvá novela trestního řádu. Ta dá vězeňské službě větší páky, jak se dozvědět o majetkových poměrech odsouzených. S věznicemi musí od nového roku finanční úřady, pojišťovny a správa sociálního zabezpečení více spolupracovat a předávat jim potřebné informace.
„Vězeňská služba o této změně ví a měla by ji od začátku roku naplňovat,“ věří mluvčí ministerstva spravedlnosti Veronika Ludvíková. Jestli věznice novinku skutečně využívají a od svých obyvatel s důchody tak dostávají víc peněz, si ministerstvo plánuje zkontrolovat.
