Případná nákaza koronavirem se dá odhalit i doma. Soupravy k provedení antigenního testu nabízejí lékárny i jiní distributoři. Má to však háčky. Negativní výsledek takového testu neslouží jako „vstupenka“ na místa, kde jsou testy povinné, ministerstvo zdravotnictví navíc nabádá k pozornosti při nákupu. Zákazníci by se měli vyhnout neschváleným výrobkům. Seznam schválených je dostupný online.
Před samotestem je potřeba umýt si ruce a vysmrkat se. Dalším krokem je odběr vzorku – nejčastěji se odebírají z nosu nebo nosohltanu. Pro domácí použití je vhodnější odběr z nosu, protože není potřeba vsunout testovací tyčinku hlouběji než na dva centimetry.
Podle ředitelky laboratoří Agelu Martiny Štolové je potřeba výtěrovkou v nose pětkrát otočit v každé nosní dírce.
Potom přichází na řadu vyhodnocení testu. Provádí se v takzvané testovací kazetě, kde se ke vzorku přidá detekční kapalina. Výsledek ukáže do 15 minut. Může být ale neuspokojivý, a to hned ze dvou důvodů. Jistě nikomu neudělá radost, když se ukážou dvě čárky značící pozitivní test. Může se ale také stát, že se ukáže čárka pouze na polovině výsledkového proužku. To značí, že se test nepovedl a je potřeba koupit si novou soupravu.
Sehnat se dají i testy, které pracují se vzorkem slin. U nich je ale potřeba předem alespoň dvě hodiny nejíst a nepít. Vzorek má navíc jiné vlastnosti než ten odebraný pomocí stěru. „Koncentrace viru v ní bude nižší,“ ozřejmila biochemička Jana Jaklová Dytrtová.
Samotesty provedené doma mají jediný smysl – člověk sám má náznak, že by mohl nebo nemusel být nakažen covidem-19. Nejsou k ničemu tam, kde je negativní test vyžadován jako podmínka pro vstup. Například na některých pracovištích se sice také provádějí samotesty, ale aby se uznávaly, musí na samotestování dohlížet způsobilý personál.
