Ministerstvo zemědělství zvažuje povinnost otestovat veškeré dovozové vepřové z evropských zemí, kde se vyskytuje africký mor prasat. Jde hlavně o Polsko a Belgii, které jsou třetím a čtvrtým největším importérem tohoto masa do Česka.
Testy na africký mor se možná dotknou celého exportu vepřového masa ze zasažených zemí
Povinnost by se nevztahovala na tepelně upravené produkty, protože teplo virus zabíjí, uvedli zástupci úřadu.
Zároveň by se měla zmírnit opatření proti viru na Zlínsku, v ČR už jeho přítomnost nebyla zjištěna minimálně půl roku. I v tomto případě však šlo o divoká prasata uhynulá čtvrt až půl roku.
- Africký mor prasat se může přenášet skrze divoká prasata nebo například infikované potraviny. Na lidi se nemoc nepřenáší. Pokud se choroba dostane do chovů prasat, musí se vybít.
Největším dovozcem vepřového do Česka je Německo a Španělsko, ve kterých ohniska choroby nebyla nalezena. Následuje Polsko, které do ČR za rok končící letošním červencem dovezlo chlazeného, zmrazeného nebo čerstvého vepřového za 1,67 miliardy korun, a Belgie s dovozem za 1,35 miliardy korun.
Dalším krokem podle ministra bude svolání ministerské ústřední nákazové komise. „Jejím úkolem bude příprava opatření pro případ masivnějšího zavlečení afrického moru prasat do ČR, které představuje reálnou hrozbu,“ dodal.
Belgie podle ministerstva v polovině září potvrdila výskyt nákazy u divočáků v blízkosti francouzských a lucemburských hranic, Maďarsko minulý týden oznámilo nález nakaženého odloveného divočáka 20 kilometrů od hranic slovenských. „Vážná je situace v sousedním Polsku a zejména také v Rumunsku, kde začátkem září počet ohnisek v chovech domácích prasat překročil 800. Koncem srpna se nákaza dostala i do Bulharska,“ dodal úřad.
Zasáhne veterinární správa od října?
Nařízení by podle ústředního ředitele Státní veterinární správy (SVS) Zbyňka Semeráda mohla platit prakticky od začátku října.
„Tento termín není ještě definitivní, je předmětem jednání a mohl by být ještě posunut,“ sdělil agentuře ČTK Semerád. Podle něj by státní veterinární ústavy vyšetřování zásilek zvládaly. „Určitým problémem může být čas na vyšetření a pozastavování zásilek do doby vyšetření,“ uvedl.
Kontroly by byly podobné, jako když se kvůli riziku salmonelózy v drůbežím mase kontrolovaly zásilky z Brazílie.
Veterináři by se také měli zaměřit na kontroly dovozu potravin ze zvířat, které jedí řidiči dálkové přepravy nebo dopravy. „Nedostatečně upravené vepřové produkty jsou nejpravděpodobnějším zdrojem přenosu nákazy na dlouhé vzdálenosti,“ dodal Semerád. Podle úřadu v případě ČR i Belgie se dá skoro jistě vyloučit, že se choroba přenesla přirozenou migrací divočáků, protože nejbližší ohniska nákazy byla stovky kilometrů daleko.