Syrová krása Jizerských hor ukrývá přírodní bohatství z dob mamutů 4. 11. 2020 | Zdroj: CHKO Jizerské hory, ČT24, Wikipedia, cittadella.cz, csopjizerka.cz
Nejvýše položená obec v České republice Jizerka lákala od konce středověku hledače drahých kamenů. Dnešní hledače zajímá ale především šumění řeky, ticho lesa a jasné nebe nad hlavou. Pro strážce přírody z CHKO Jizerské hory není někdy jednoduché takový komfort turistům zabezpečit. Každý rok řeší desítky incidentů, které můžou způsobit nevratné poškození přírody, jejíž podoba se formovala na konci doby ledové.
Jizerka je přírodním klenotem Čech
V severovýchodní oblasti to je Přírodní rezervace Bukovec, zahrnující cenné horské suťové lesní porosty a druhově bohaté louky na jeho úpatí (Pralouka, Upolínová louka)
Na osadu pak přímo navazuje Národní přírodní rezervace Rašeliniště Jizerky s meandrujícím tokem říčky Jizerky a jejích přítoků a s rozsáhlými rašeliništi
Pro svou výjimečnost je Jizerka velmi vyhledávaným cílem návštěvníků a to jak v létě, tak v zimě. Zvláště v sezónních špičkách lidově řečeno „praská ve švech“. Vysoké počty návštěvníků znamenají především riziko pro cenné prostředí rezervací, kde je vstup mimo cesty zakázán
Rašeliniště byla v minulosti v některých částech uměle odvodňována melioračními příkopy a proto zde Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci s Lesy ČR iniciovala realizaci systému dřevěných přehrážek, které by měly zabránit nadměrnému odtoku vody z rašelinišť a tím jejich degradaci
Osada leží i v Ptačí oblasti Jizerské hory, která byla vyhlášena pro ochranu malé sovy - sýce rousného a silně ohroženého kurovitého ptáka tetřívka obecného. Tokání kohoutků tetřívka je možné zaslechnout přímo na zdejších loukách
Specifikem lokality je historický výskyt drahých kamenů v štěrkových náplavech říčky Jizerky a jejich přítoků. Ačkoli dávní prospektoři místo velmi důkladně prozkoumali a protěžili, ještě i dnes se dá velmi výjimečně v potocích nějaký ten zirkon, rubín či safír nalézt. Ačkoli se vždy jedná o malinkaté kamínky, láká území celou řadu amatérských hledačů
Většina z nich dodržuje zákonné limity a rýžuje nedestruktivním způsobem mimo území rezervace. Bohužel opakovaně byla zaznamenána nelegální činnost přímo v rezervaci, kdy organizované skupiny vyloženě rabovaly koryto Safírového potoka
Na loukách najdeme z chráněných rostlin především erbovní rostlinu CHKO Jizerské hory upolín nejvyšší, dále kropenáč vytrvalý, vratičku heřmánkolistou, oměj šalamounek, orchidej pětiprstku žežulník nebo kriticky ohrožený hořeček ladní pobaltský (ten roste v Jizerkách pouze zde), v lesích pak lýkovec jedovatý nebo měsíčnici vytrvalou
Na rašeliništích se vyskytuje mnoho vzácných druhů rostlin. Patří zde například masožravá rosnatka okrouhlolistá, blatnice bahenní, kyhanka sivolistá, vřesovec čtyřřadý nebo ostřice mokřadní
Koncem zimy je možné zaslechnout večer tiché pískání nejmenší sovy kulíška nejmenšího nebo houkání sýce rousného. Na hřebenech nad Jizerkou pak tok tetřívka obecného, běžná je zde zmije obecná, ještěrka živorodá nebo čolek horský. Na mokrých loukách občas zahnízdí bekasina otavní a v posledních letech se v oblasti potulují vlci
O historii místa, ochraně přírody, sledování noční oblohy a o výrobě skla vypovídá místní Muzeum Jizerských hor. Mimo jiné je zde možné shlédnout unikátní výstavu fotografií hmyzu z elektronového mikroskopu
Sklo je s Jizerkou úzce spjato. V roce 1828 založil sklář Franz Anton Riedel první sklářskou huť v osadě. Vyrábělo se zde duté sklo a sklářské tyče, určené k mačkání perlí
Muzeum má svoji stálou expozici v jednom z historických (původních) domů, kde v minulosti sídlila škola. Škola sloužila na Jizerce svému poslání nepřetržitě do roku 1962
Zdejší hory mají ale i temnou historii. V roce 1992 se u Smědavské hory zřítila v mlze dvě francouzská letadla, která převážela humanitární zásilky do Ruska
O zdraví a bezpečnost turistů i místních se stará dlouhodobě Horská služba, která má přímo v obci svoji služebnu
V údolí řeky Jizerky se také nachází „rezervace tmy“, zřízená pro širokou veřejnost, aby informovala o světelném zněčištění. V Jizerce není ani veřejné osvětlení. Chráněná oblast tmavé oblohy zaujíma 75 čtverečních kilometrů
Tomáš Korytář z CHKO pro ČT24 uvedl, že „komunikace s místními nebyla vždy v historii ideální, přece jenom cíle ochrany přírody a krajiny se ne vždy shodují s cíli turistického ruchu a mnozí místní podnikatelé vnímají limity ochrany přírody jako nadbytečné a až příliš omezující“.
„Exkluzivita Jizerky je ale právě z podstatné části postavena na přírodních a krajinných hodnotách a ty je naším úkolem minimálně zachovat. Jsme rádi že v současné době se komunikace a spolupráce s obcí Kořenov, místním hospodářem i dalšími daří a je rozhodně na co navazovat,“ dodal David Korytář
