Velkolepou podívanou nabídla páteční večerní obloha – před půl devátou Měsíc částečně vstoupil do zemského stínu a o necelou hodinu později začalo úplné zatmění, které trvalo hodinu a 43 minut. Bylo tak nejdelší v tomto století. Celkem byl Měsíc zastíněn Zemí bezmála čtyři hodiny. Úkaz mohli sledovat lidé téměř na celém světě s výjimkou Severní Ameriky a většiny ostrovů v Tichém oceánu. V Česku pozorování komplikovala oblačnost nebo déšť.
Svět sledoval úplné zatmění Měsíce, nejdelší v tomto století
Stovky lidí přišly zatmění sledovat například na hvězdárnu Astronomického ústavu v Ondřejově u Prahy. Pozorování zpočátku ztěžovala oblačnost, nejprve proto přirozenou družici Země nebylo vidět. Až po desáté hodině se oblačnost začala protrhávat a v druhé půli zatmění byly podmínky pro pozorování ideální.
Astronomové pro zájemce otevřeli západní a centrální historické kopule, ve kterých byly připraveny dalekohledy pro pozorování. Před oběma čekaly dlouhé zástupy zájemců, řada lidí si navíc přinesla vlastní zařízení včetně mobilních aplikací, které určují polohu hvězd.
Místopředseda České astronomické společnosti Pavel Suchan označil podmínky pro pozorování za ideální, velmi dobře viditelné byly i hvězdy a Mléčná dráha. Na pozorování přijel do Ondřejova také ministr životního prostředí Richard Brabec. Ministerstvo si loni vzalo za svou ochranu před světelným znečištěním, tedy mnohdy zbytečným umělým světlem, které v noci vyzařují zejména města.
Jak již dříve upozornil Suchan, v době vzniku ondřejovské hvězdárny v roce 1898 byl pro jejího zakladatele Josefa Jana Friče silným důvodem pro její umístění mimo Prahu právě světelný smog. „Dnes najdeme ty samé podmínky, které ho vedly pryč z města, na většině území České republiky,“ řekl.
V Brně vyrazily sledovat zatmění do okolí hvězdárny na Kraví hoře stovky lidí. Kolem deváté hodiny se sice nad Špilberkem ukázal srpek Měsíce, ale o půl hodiny později zmizel v husté oblačnosti a poté začalo pršet. Až po desáté hodině se Měsíc znovu matně objevil, zřetelně byl vidět až o hodinu později před koncem zatmění.
Zážitek tak měli spíše z blesků, které křižovaly nebe na západ od města, ze světelných instalací v parku a z dokumentu o Měsíci promítaného na zeď hvězdárny. Lidé přišli do parku i na koupaliště, kam byl večer vstup zdarma.
90’ ČT24 - Úplné zatmění Měsíce (zdroj: ČT24)
Události, komentáře: Pozorování zatmění v Brně popsal ředitel hvězdárny Jiří Dušek (zdroj: ČT24)
Smysl to nemá, ale je to krása, říkají vědci
„Z hlediska odborníka-astronoma nemá pozorování zatmění nějakou zvláštní vědeckou hodnotu. Pokud je úplněk, což je jedna z podmínek toho, abychom zatmění mohli sledovat, tak si astronomové berou dovolenou. Protože obloha je tak světlá, že na ní není nic vidět,“ říká ředitel Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy Jakub Rozehnal. Zároveň si ale nedokáže představit, že by si některý z kolegů nechal podívanou ujít.
Podobný přístup má i Petr Kulhánek z katedry fyziky ČVUT. „U zatmění Měsíce nejde o nějaké velké objevy, spíš o estetiku, o tu nádhernou podívanou. Ale že by to mělo hlubší vědecký smysl, to nemá,“ vysvětluje.
Úplné zatmění Měsíce
Nynější zatmění trvá 103 minut a je nejdelší v tomto století. Absolutně nejdelší by trvalo asi 107 minut. Samotný úkaz ani není nijak vzácný. „Taková zatmění jsou relativně častá, nejbližší další bude zhruba za 11 let a bude dlouhé 102 minut. Zatmění není příliš výjimečný jev. Je dvakrát až pětkrát za rok a dá se pozorovat z celé poloviny zeměkoule, všude kde je tma,“ vysvětluje Kulhánek.
Porovnává to se zatměním Slunce, které je mnohem vzácnější – vidět je jen v malé části světa, a navíc trvá jen několik minut. „Při zatmění Slunce je pás viditelnosti široký zhruba 200 kilometrů. V Praze bude znovu až v roce 2135,“ dodává.
Výjimečné na aktuálním zatmění je však to, že je zároveň vidět i Mars v takzvané opozici a také další planety. „Večerní obloha toho nabízí ještě mnohem víc než ‚pouhé' zatmění Měsíce. Venuše na západě, nad jihem Saturn s Jupiterem, za Měsícem Mars. To můžeme pozorovat skoro všechno ze sluneční soustavy, co je vidět pouhým okem. Chybí jen planeta Merkur,“ říká ředitel pražské hvězdárny.
- Další zatmění Měsíce pozorovatelné z České republiky nastane v časných ranních hodinách v pondělí 21. ledna 2019 a bude opět úplné. Měsíc se při něm ocitne celý v zemském stínu na 1 hodinu a 2 minuty a během úkazu bude obklopen fotogenickými hvězdokupami v souhvězdí Blíženců a Raka. Bude to rovněž poslední úplné měsíční zatmění viditelné z našeho území až do 7. září 2025.
Měsíc byl od Země nejdále
V Česku začalo úplné zatmění ve 21:30 nad jihovýchodním obzorem. Na obzoru v té době vyšel jasný Mars. Úplné zatmění skončí ve 23:13, další hodinu pak Měsíc bude vystupovat ze zemského stínu. Ještě asi deset minut po skončení fáze částečného zatmění bude možné sledovat slábnoucí ztmavnutí západního okraje Měsíce v zemském polostínu. Částečné zatmění pak skončí 19 minut po půlnoci.
Při zatmění se Měsíc dostává do zemského stínu, jeho zbarvení ale způsobuje lom slunečního světla o vzdušný obal Země. Na Měsíc dopadá jen červená část spektra. Na začátku a na konci úplného zatmění, kdy se na okraj Měsíce promítá světlo procházející zemským ozonem, se může k načervenalému zbarvení přidat světle šedý až namodralý nádech.
Jak dochází k zatmění Měsíce, vysvětluje na 3D modelu Daniel Stach (zdroj: ČT24)
Během zatmění nastal nejmenší úplněk v roce, takzvaný mikroúplněk. Měsíc se totiž v pátek ráno ocitl nejdále od Země. „Vzdálenost Měsíce byla největší možná, přes 406 tisíc kilometrů. Tím, že je dál, vypadá Měsíc menší. A to je jeden z důvodů, proč je dnešní zatmění tak dlouhé. Protože malému Měsíci trvá delší dobu, než projde přes ten velký zemský stín,“ uvádí ředitel pražské hvězdárny.
Večer pak během maximální fáze zatmění ve 22:22 nastal úplněk, kdy byl Měsíc asi o 14 procent menší než při letošním lednovém superúplňku. Běžný pozorovatel ale podle astronomů rozdíl očima nepozná. Naopak při východu Měsíce se zdálo, že je úplněk opravdu velký, což je však optický klam.
- Rozlišují se tři druhy zatmění Měsíce – polostínové, při němž žádná část Měsíce není zcela zastíněna Zemí; částečné a úplné. Měsíc obíhá kolem Země po eliptické dráze, což znamená, že se jeho vzdálenost od mateřské planety pravidelně mění. V nejzazším bodě se vzdálí až na zhruba 406 000 kilometrů, zatímco v nejbližším bodě se přiblíží na 363 000 kilometrů.
Zatmění bylo viditelné ve velké části světa
Zatmění mohli sledovat lidé téměř na celém světě, výjimkou byla jen Severní Amerika a většina ostrovů v Tichém oceánu.
Ke sledování neobvyklého nebeského úkazu se například sešli lidé u jihoafrického mysu Dobré naděje, na Rudém náměstí v Moskvě i u ikonické budovy opery v Sydney. V Austrálii si řada lidí zaplatila, aby mohla úplné zatmění sledovat v sydneyské hvězdárně. Například v Německu měli dobré pozorovací podmínky především v západní části země; nebe na východě zahalila oblačnost.
obrázek
„Přesně o tomhle je život: O magických okamžicích jako je tento,“ řekl agentuře Reuters Teddy Muthusi, který zatmění sledoval v parku Uhuru v keňské metropoli Nairobi. „Je to prostě nádherné,“ dodal.
Podle hinduistů nebeská tělesa Slunce a Měsíc při zatmění vydávají negativní energii, a tak velká řada chrámů v Indii zůstala zavřená. V somálské metropoli Mogadišu zamířily během zatmění stovky lidí do mešit na zvláštní modlitby. Rozjímáním strávili zatmění také ultraortodoxní Židé v Izraeli, napsala agentura Reuters.
Smůlu měli tentokrát obyvatelé Severní Ameriky a většiny ostrovů v Tichém oceánu. Podle americké vesmírné agentury NASA se Severoameričané mohou těšit na zatmění Měsíce, které nastane 21. ledna 2019.