Několik tisíc lidí, především studentů vysokých škol, se odpoledne sešlo na Albertově. Uctili památku událostí 17. listopadu 1939 a 1989. V úterý totiž nemohli zapálit svíčku u pamětní desky. Na místo je nepustila ochranka z důvodu shromáždění příznivců prezidenta Miloše Zemana.
Studenti se sešli na Albertově k uctění 17. listopadu. V úterý nesměli
Před 26 lety studenti na pražském Albertově iniciovali začátek sametové revoluce. Současní vysokoškoláci chtěli 17. listopadu zapálit svíčky a položit květiny k pamětní desce, která události připomíná. Jenže nemohli. Na místě měl promluvit prezident Miloš Zeman. Kvůli bezpečnostním opatřením policie oblast uzavřela a ochranka pouštěla jen někoho.
Když nemohli na Albertov v den výročí, rozhodli se tam studenti sejít v neděli. Tvrdí, že nepořádali politický protest, pouze chtěli důstojně připomenout Mezinárodní den studenstva. Jejich akci podpořili i někteří rektoři a další členové akademické sféry. Ve tři hodiny odpoledne se shromáždili na Albertově.
Srocení zahájila studentská hymna Gaudeamus igitur. Jako první promluvil student Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy David Hurný. „Nedovolme, aby 17. listopad byl kýmkoli účelově zneužíván pro jeho dílčí politické a ideologické zájmy. Odsuzujme populismus a šíření lží. Vyzývejme k poklidné kritické diskuzi a sami se do ní zapojujme. Diskutujme na základě ověřitelných faktů, vyvarujme se extremismu, ale též jednoduchého nálepkování názorových oponentů,“ pronesl.
Zhruba po hodině shromáždění skončilo zpěvem národní hymny, lidé pak zapalovali svíčky a pokládali věnce k pamětní desce 17. listopadu. Značná část z nich se poté vydala na Václavské náměstí, k paláci Melantrich svolala svou akci platforma Setkání dobré vůle. Jejím cílem bylo podle organizátorů připomenout sametovou revoluci a ohradit se proti tomu, že prezident vystoupil na Albertově po boku lídra extremistického Bloku proti islámu Martina Konvičky.
Urban: Mladá generace mě naplňuje nadšením
Ne všichni souhlasí s deklarovaným prohlášením, že studentské shromáždění na Albertově bylo apolitické. „Všichni se budou tvářit, že se jedná o nepolitickou akci, ale zároveň budou cítit, že všechny strany probíhajícího sporu v české společnosti to budou brát jako politikum. Není to nic nepřirozeného,“ soudí publicista a signatář Charty 77 Jan Urban.
„Naplňuje mě nadšením, že se po 25 letech mladá generace profiluje pocitem zodpovědnosti,“ dodal. „Jestliže policie na Albertově studentům zakázala položit květiny ještě dvě a půl hodiny před tím, než se tam něco dělo, tak se vůbec nedivím, že se na základě toho snaží hodnotově vymezit.“
Politici kritizují Zemana
Že studenti nemohli položit na Albertově květiny, pobouřilo i některé politiky. Kritika se na Zemana snesla i za to, že na akci vystoupil po boku představitelů z extremistického Bloku proti islámu. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) prohlásil, že na prezidenta je naštvaná celá sociální demokracie. „V zásadě legitimizuje šíření xenofobie a nenávisti v té naprosto extrémní podobě. To by demokratický prezident neměl dělat,“ sdělil.
Podobně reagovali další členové vlády i zástupci opozice. „Byť s panem prezidentem mám na některé věci podobný názor, tak si myslím, že tohleto bylo za hranou,“ zkritizoval hlavu státu ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). „Podívejte se na výrazivo pana Konvičky, totéž u lidí z Úsvitu. To, že prezident se s nimi demonstrativně ukazuje, je pro mě otřesné,“ vyjádřil nesouhlas předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg.
„Já bych nedoporučoval, aby ti, kteří skutečně jsou za hranou trestního zákona, měli takovou publicitu,“ přidal se předseda komunistů Vojtěch Filip. Vystoupení prezidenta na Albertově se nelíbilo i části českých europoslanců. Hlavě státu mimo jiné vyčetli, že se vzdaluje demokratickým hodnotám.
Hrad ale kritiku odmítá. „Nešlo o bilaterální setkání s panem docentem Konvičkou. V okamžiku, kdy bylo jasné, že se tam lidé sejdou, se prezident rozhodl, že k lidem promluví,“ vysvětlil mluvčí prezidenta republiky Jiří Ovčáček.