Vimperk (Prachaticko) - Proti kůrovci v Národním parku Šumava se bude zasahovat tradičními lesnickými metodami i v dosud bezzásahových zónách parku. Představitelům Sdružení obecních a soukromých lesů (SVOL) to dnes na jednání ve Vimperku řekl ředitel parku Jan Stráský, který hned při nástupu do funkce deklaroval, že zásah proti kůrovci bude tvrdý. V příštích dnech hodlá zveřejnit konkrétní kroky, které v boji proti kůrovci doporučila vedení parku jeho expertní skupina, ve které mají vlastníci obecních a soukromých lesů významné postavení. Závěry budou vycházet z aktualizované zprávy expertní skupiny jihočeského hejtmana Jiřího Zimoly.
„Kalamita se může zastavit jedině tím, že se posune čára, rozšíří území, ve kterém se zasahuje proti kůrovci tradičními lesnickými metodami, kombinovanými metodami ochrany přírody neboli chemii musíme někde nahradit něčím jiným, abychom měli jistou šanci, že během dvou let se počet vytěžených kubíků, tedy stromů sežraných kůrovcem, sníží,“ řekl Stráský. Předseda SVOL Jan Kučera věří, že tyto kroky povedou k účinnému zásahu proti kůrovci: „V zónách, kde se dosud nezasahovalo, se musí zasáhnout, a zasáhnout hlavně včas.“
Na území národního parku je 12 procent lesů, které nepatří státu, jsou to převážně lesy dvou obcí - Volar a Kašperských Hor, které před lety deklarovaly, že nechtějí, aby jejich lesy byly součástí parku. Kolem parku je pak podle Kučery mnoho dalších nestátních vlastníků lesů, jejichž majetky jsou vážně ohroženy kůrovcem. Připomněl, že SVOL řadu let bojuje za to, aby metody zasahování proti kůrovci byly daleko tvrdší, aby se zasahovalo v chráněných zónách.
V lesích v majetku Správy Národního parku a CHKO Šumava bylo v roce 2010 vytěženo rekordní množství kůrovcem napadeného dříví. Zpracováno bylo 347 tisíc metrů krychlových, což je o 16 procent více než v roce předcházejícím a nejvíce v dvacetileté existenci parku. Podle optimistů gradace kůrovce loni vrcholila a počet napadených stromů by mohl letos začít klesat. Nynější vedení parku ani experti SVOL si to nemyslí.
Správa parku dosud zasahovala proti lýkožroutovi na 70 procentech území, které tvoří nárazníkové pásmo vůči ostatním lesům mimo území parku. Kalamita podle odborníků končí v jihočeské části Šumavy, ale graduje v západočeské, v okolí Prášil a Srní. Tyto oblasti zůstávají rizikovými i pro letošní rok. Většina, asi dvě třetiny bezzásahových zón, se nyní nachází ve druhých zónách. Podle dosavadních záměrů měly bezzásahové zóny do deseti let tvořit mezi 20 a 40 procenty z 69 tisíc hektarů rozlohy parku.
