Štrasburský soud chválí Česko. Za dodržování lidských práv a respekt k judikatuře

• pes

20. 6. 2017‌‌|Zdroj: ČT24/ČTK

Bohuslav Sobotka a Thorbjørn Jagland na konferenci o závaznosti soudního rozhodování

Zdroj: Václav Šálek/ČTK

Stížností proti Česku u Evropského soudu pro lidská práva v posledních letech ubylo, stejně jako verdiktů štrasburského tribunálu o porušení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Za úroveň dodržování lidských práv a respekt ke štrasburské judikatuře pochválili Česko jak generální tajemník Rady Evropy Thorbjørn Jagland, tak předseda Evropského soudu pro lidská práva Guido Raimondi. Oba se účastní odborné konference o závaznosti soudního rozhodování.

Od roku 1993 vynesl Evropský soud pro lidská práva celkem 228 rozsudků týkajících se České republiky. Přestože dříve Česko figurovalo v tabulkách mezi deseti zeměmi s největším počtem stížností z celé Evropy, v posledních letech naopak počet stížností na jednoho obyvatele výrazně klesl. Loni podle statistik na webu štrasburského soudu padlo proti Česku sedm rozsudků. Například Rumunsko figurovalo ve 258 kauzách, Maďarsko ve stovce případů.

Jagland: Česko je dobrý žák

„Česko je dobrý žák,“ řekl generální tajemník Rady Evropy Thorbjørn Jagland. Počet stížností by mohl ještě klesnout, pokud Česko ratifikuje dodatkový protokol k úmluvě, na jehož základě by se vrcholné soudy mohly obracet na Evropský soud pro lidská práva s předběžnými otázkami. Podobně se už nyní obracejí na Soudní dvůr EU v Lucemburku. Podle Raimondiho to umožní vyřešit případy dřív, než se dostanou do Štrasburku.

Otázky jsou stále kolem rozhodování o azylu a vydávání cizinců

Podobný efekt očekává v případě ratifikace i předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Podle něj je ještě nutné vyřešit, zda možnost požádat Štrasburk o výklad dostane pouze Ústavní soud, anebo také oba soudy nejvyšší. Jako problematiku, kde by bylo možné institut využít, zmínil rozhodování o azylu nebo vydávání cizinců do zahraničí. Konkrétně jde o posuzování, zda je ta která země bezpečná a poskytuje záruky spravedlivého procesu. „To je otázka velmi složitá a přesně v této oblasti, nevím, jestli budou mít radost ve Štrasburku, velice rádi se zeptáme na stanovisko, zda země splňuje podmínky, aby tam byl ten člověk vydán,“ řekl Pavel Rychetský.

Česko se na práva menšin a boj s korupcí zaměřuje dlouhodobě

Justiční špičky diskutují o ochraně lidských práv zranitelných a znevýhodněných skupin a také o posilování právního státu na konferenci o závaznosti soudního rozhodování. Konference je jednou z hlavních akcí k českému předsednictví ve Výboru ministrů Rady Evropy. Česko se zaměřuje na práva menšin či boj s korupcí. „Hlavní záměr celého našeho programu je stále tentýž. Chceme v rámci našeho předsednictví pracovat na tématech, která souvisejí s rozvojem demokracie a právního státu,“ uvedl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Důležitost nezávislé justice zdůraznil generální tajemník Rady Evropy Thorbjørn Jagland ve svém úvodním projevu.

Kde justice nefunguje, bují korupce a zneužívání moci, což může vést k nepokojům, konfliktům i válkám. V právním státě také justice dává limity politické moci, i když třeba zrovna disponuje majoritou. I když máte většinu, nemůžete si dělat, co chcete.

Thorbjørn Jagland

generální tajemník Rady Evropy

Česko podle ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO) nepatří k zemím, kde exekutiva zasahuje do nezávislosti soudního rozhodování.

Občasné pnutí mezi exekutivou a justicí je, myslím, součástí běžného vývoje každého státu a fakt, že tu vlastně je to pnutí, že se ukazuje, že obě ty složky mají dostatečné sebevědomí, že jsou připraveny hájit svou pozici, ukazuje, že ten vztah je zdravý.

Robert Pelikán

Také podle předsedy Nejvyššího soudu Pavla Šámala není v Česku problém z hlediska nezávislosti a nestrannosti soudního rozhodování, byť se samozřejmě v každém systému mohou objevit výjimky. Role soudů a exekutivy je vyvážená, míní Šámal. Připomněl ale, že Česko zatím nevyslyšelo doporučení Rady Evropy z hlediska nezávislosti justice jako celku.