Strany a hnutí skládají účty: Loni bylo hej – všechny sněmovní hlásí zisk

Politické strany a hnutí postupně odevzdávají výroční finanční zprávu za rok 2015, termín jim vypršel v sobotu o půlnoci. Některé dokumenty ale ještě mohou dorazit poštou po víkendu. Zprávy teď zkontroluje sněmovní výbor – pokud najde nedostatky, tak může strana přijít i o státní příspěvek. Už ťeď je jasné, že hospodaření všech stran zastoupených ve sněmovně skončilo v plusu. Je to hlavně proto, že loni nebyly žádné volby, a tak strany nemusely platit za drahé kampaně.

Výroční zprávy jsou letos mnohem tenčí, obsahují totiž seznamy dárců, jenže těch loni výrazně ubylo: „U některých stran šel ten úbytek dokonce až na desetinu,“ konstatuje šéf kontrolního výboru ve sněmovně Vladimír Koníček (KSČM). Výbor teď bude kontrolovat, jestli jsou výroční zprávy úplné. Pokud nebudou, hrozí uskupením pozastavení výplaty státního příspěvku, nebo pozastavení činnosti. Stejně jako těm, co dokument vůbec neodevzdají.

Všechny strany zastoupené ve sněmovně hlásí za loňský rok hospodaření v černých číslech: Vládní strany skončily shodně v zisku převyšujícím 20 milionů. Sociální demokraté vykázali zisk 27 milionů korun. „I za posledních pět let hospodaříme neustále přebytkově, kumulovaný přebytek dosáhl skoro 70 milionů,“ pochvaluje si místopředseda strany Martin Starec.

Jenže strana se teď musí potýkat s čerstvým rozhodnutím soudu, podle kterého má zaplatit advokátovi Zdeňku Altnerovi přes 320 milionů korun za jeho služby při zastupování ve sporu o Lidový dům.

Prakticky stejný zisk vykázalo také hnutí ANO, konkrétně 26,9 milionu. Podle výroční zprávy dlužilo hnutí koncem roku svému předsedovi Andreji Babišovi na bezúročné půjčce 37,5 milionu korun. O rok dřív představoval tento dluh 65 milionů korun.

O něco nižší zisk hlásí nejmenší vládní strana – lidovci. Ti loni hospodařili s přebytkem 23 milionů. Těm sice poklesly příjmy z darů o 14 milionů, strana ale naopak získala o 18 milionů více na tržbách: „Velká část byla dána naším ziskem z pronájmu paláce Charitas a dalších nemovitostí,“ dodává předseda strany Pavel Bělobrádek.

5 minut
Loni nebyly žádné volby – strany proto skončily v černých číslech
Zdroj: ČT24

Z opozičních stran hlásí nejvyšší zisk občanští demokraté, kteří skončili v plusu 27 milionů korun. Pomohla jim k tomu úsporná opatření z minulých let, ve kterých pokračují: „Vytvořili jsme si předpoklady pro to, abychom vůbec mohli financovat volební kampaň,“ uvedl šéf poslaneckého klubu Zbyněk Stanjura.

ODS navíc obdržela dary v celkové výši 25,5 milionu: Nejvíce straně daroval Richard Benýšek z Olomouce, a to téměř 8,3 milionu korun, a senátor Ivo Valenta dva miliony korun.

V roce 2015 šetřila i TOP 09, která hlásí zisk 14,9 milionu: „V rezervních fondech jsme si nahospodařili tolik, kolik chceme dát na krajské a senátní volby,“ dodává šéf strany Miroslav Kalousek. Na rozdíl od ODS ale strana získala na sponzorských darech celkem jen 3,6 milionů, o rok dříve to přitom bylo skoro 30 milionů. Starostové a nezávislí pak hlásí zisk pět milionů.

Komunisté za loňský rok skončili v plusu 22,2 milionu. Podle Koníčka má strana stabilní příjem ze členských příspěvků, které se neměnily, a také dary zůstaly přibližně stejné. KSČM rovněž ve výroční zprávě uvádí, že ke konci roku vlastnila 47 dopravních prostředků a byla stoprocentní majitelkou 66 staveb a 92 pozemků.

Nejnižší zisk ze sněmovních stran hlásí Úsvit, který se i kvůli sporům o financování rozešel se svým zakládajícím členem Tomio Okamurou. Hnutí už má prý svou finanční situaci pod kontrolou: „Vypověděli jsme všechny nevýhodné smlouvy, statisícové smlouvy pan Okamury, které uzavíral sám za sebou,“ tvrdí šéf hnutí Marek Černoch. Celkově hlásí Úsvit za loňský rok milionový zisk.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 12 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...