Praha – Dlouhodobé prognózy hovoří jasně, česká populace stárne a trend bude pokračovat i v příštích letech. Podle odborníků se tak politické strany budou muset více než nyní orientovat na seniory. Zájmy starších lidí budou stále více ve svých programech podporovat především stávající politické strany, pro které budou senioři významnou skupinou voličů. Orientace vysloveně na starší lidi ale podle politologů moc šancí na úspěch nemá.
„Šance, aby tady našla prostor strana, která by přímo reprezentovala důchodce, tu podle mě není,“ domnívá se politoložka Vladimíra Dvořáková z Vysoké školy ekonomické v Praze. Strana, která by chtěla působit čistě monotematicky na úzkou sociální skupinu, podle ní nemá moc šanci.
Vladimíra Dvořáková:
„Tím, že je někdo starý, nemusí nutně reprezentovat zájmy starších lidí.“
V české politice se ale i přes celkové stárnutí populace počet lidí starších 65 let výrazně nezvýší. Jejich pozice se ale posílí. „Lidé k nim změní vztah, už nebudou tolik diskriminováni a vnímáni jako někdo, kdo už nepatří do aktivního života,“ myslí si ministryně pro lidská práva a menšiny Džamila Stehlíková. Právě politici důchodového věku podle ní rozumí starším lidem nejlépe. Dvořáková by podle svých slov ale rozhodně nedoporučovala zavedení kvót kvůli vyššímu zastoupení seniorů v politice.
V minulých letech působila na české politické scéně strana Důchodci za životní jistoty. V roce 1998 měla sice těsně před volbami do sněmovny v průzkumech desetiprocentní preference, nakonec ale se ziskem tří procent hlasů skončila před branami parlamentu. Její tehdejší předseda Eduard Kremlička se tak nakonec neproslavil jako politik, ale kvůli prohrané předvolební sázce jako pojídač brouků.
V české nejvyšší politice nyní kromě prezidenta Václava Klause působí deset politiků, kterým je nejméně 65 let. V horní komoře jsou to čtyři senátoři včetně ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, v dolní komoře pak šest poslanců - tři z ČSSD, dva z ODS a jeden z KSČM.
