Praha - Ústavní stížnost Marie Benešové týkající se kauzy justiční mafie projedná na Ústavním soudu soudkyně Michaela Židlická, která případ dostala podle rozvrhu práce. Pracovníci soudu dnes představili médiím způsob, jímž se spisy jednotlivým soudcům přidělují. Chtěli tak ukázat, jakým způsobem je právo na zákonného soudce garantováno u Ústavního soudu. Právě s právem na zákonného soudce je stížnost stínové ministryně spravedlnosti ČSSD Benešové spjata. Mnisterstvo spravedlnosti počká, jak stížnost Benešové dopadne. Spor justičních špiček zatím nechce komentovat. Standardní délka projednávání ústavní stížnosti je kolem půl roku.
Stížnost na kauzu justiční mafie dostala ústavní soudkyně Židlická
Stížnost Benešové přišla v pátek a pracovníci soudu ji dnes spolu se všemi dalšími pátečními podáními soudcům rozdělili. Stížnosti seřadili podle abecedy dle jmen stěžovatelů, přidělili jim čísla a rozdali je abecedně seřazeným soudcům jako karty, vysvětlil postup přidělování spisů na Ústavním soudu generální sekretář Tomáš Langášek. Dodal, že spisy soudcům nelze odnímat a zároveň je dohledatelné, zda byl případ přidělen správně.
„Princip přidělování kauz by měl být vždy stejný. V Listině základních práv a svobod máme právo na zákonného soudce - listina konkrétně stanoví, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Předem stanovená pravidla přidělování kauz u jednotlivých soudů jsou jakousi garancí a pojistkou práva na zákonného soudce, aby se kauzy nemohly přidělovat libovolně,“ zdůvodnil nutnost transparentního způsobu přidělování kauz Langášek.
Soudy podle Langáška neřeší případy odebrání kauzy příliš často, případ Benešové je však specifický, neboť došlo až k následnému odejmutí případu soudci. Kdy Ústavní soud o stížnosti rozhodne, nelze v tuto chvíli říct: „Odhadnout se to v tuto chvíli nedá, standardní doba pro projednání ústavní stížnosti je zhruba půl roku,“ řekl novinářům Langášek.
Byla kauza odebrána Ceplovi neopodstatněně?
Právník stínové ministryně spravedlnosti Marie Benešové Petr Hála podal ústavní stížnost kvůli odebrání kauzy takzvané justiční mafie soudci středočeského krajského soudu Vojtěchu Ceplovi mladšímu. Právník požaduje, aby část usnesení vrchního soudu ohledně odebrání případu Ceplovi Ústavní soud zrušil. Odvolací senát podle něho dostatečně neodůvodnil, proč by měl kauzu nadále soudit jiný soudce.
Právě soudce Vojtěch Cepl mladší dal ve sporu špiček justice s bývalou nejvyšší státní zástupkyní Marií Benešovou za pravdu Benešové, která osoby kolem nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké označila za justičními mafiány. Na základě odvolání putoval případ k vrchnímu soudu, který Ceplův verdikt zrušil kvůli závažným chybám v řízení a vrátil případ zpět. Na závěr svého rozhodnutí přilepil nepatrnou, ale zásadní zmínku - soudce Vojtěch Cepl případ už znovu soudit nesmí. Právníci v této souvislosti poukazují na zásadní poznámku v Ústavě ČR, kterou podle nich vrchní soud obešel. „Nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci.“ Jinými slovy: soudce je určen předem a nemůže ho jen tak vystřídat jiný.
Marie Benešová (Ozvěny dne, 20. 12. 2007)
„Zatím je taková ta justiční mafie zákulisní. Doktor Pavel Kučera, byla tam Renata Vesecká, byli tam pan doktor Černovský…pan Salichov, pan Coufal a další…“
Vojtěch Cepl, soudce Krajského soudu v Praze, 5.6.2008
„Je nepřehlédnutelné, že schůzky byly záměrné a z iniciativy žalobců. Je nepřehlédnutelné, že vůbec žádný jiný motiv neměly než Jiřího Čunka.“
„Šlo o to, že se ve věci Jiřího Čunka nepovolené intervence vyskytly, což je zcela jasné.“
"A ty lze označit jako: nevhodné intervence, odbornou šikanu a zneužití delegace."