Ústavní soud odmítl stížnost bývalého vyšetřovatele Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOFK) Radka Holuba. Nelíbilo se mu, že státní zastupitelství nepřidělilo jeho stíhání Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS). Holuba policie stíhá pro údajné vynášení informací o vyšetřování případů Nemocnice Na Homolce.
Stíhání expolicisty Holuba nemusí vést GIBS, Ústavní soud odmítl jeho stížnost
Radek Holub se na Ústavní soud obrátil proto, že se domníval, že vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová dala pokyn k zahájení jeho trestnímu stíhání jinému policejnímu orgánu, než k jakému přísluší. Argumentoval přitom, že taková změna není s ohledem na fázi trestního řízení možná. Na základě toho pak Holub považuje svoje stíhání za nezákonné.
Podle Ústavního soudu však jednání státního zastupitelství nebylo protiústavní. Předseda senátu Ústavního soudu Jan Filip konstatoval, že se v případě Holubova trestního stíhání nejednalo o nikterak mimořádnou situaci, a není tak potřeba do něj zasahovat. I proto byla stížnost odmítnuta pro zjevnou neopodstatněnost.
Stíhání bývalého vyšetřovatele ÚOKFK je součástí spisu nazvaného Beretta. Jde v něm o vynášení informací z trestního spisu za úplatu. To se týkalo vyšetřování případů v Nemocnici Na Homolce a pražském dopravním podniku. Mezi obviněnými figuruje vedle Radka Holuba také bývalý příslušník celní správy Pavel Šíma. Oba podle obvinění předávali informace z trestních řízení a uzavřených systémů bezpečnostních složek bývalému policistovi Igoru Gáboríkovi, které policie také stíhá. Gáborík údajně informace poskytoval dál.
Bývalý šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robert Šlachta v minulosti tvrdil, že impulzem pro narychlo provedenou reorganizaci byl právě tento případ.
V kauze figuruje i státní zástupkyně Dagmar Máchová, kterou v říjnu ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) dočasně zprostil výkonu funkce. Máchová je známá i z kauzy Opencard, kvůli níž ji prošetřovala Generální inspekce bezpečnostních sborů.