Praha - Senát udělá vše pro to, aby doprovodné normy k občanskému zákoníku byly schváleny včas. „Shoda na tom, že by občanský zákoník měl od roku 2014 nabýt účinnosti, tady je a my tomu nechceme bránit, byť jsme někteří z nás měli jiné názory,“ řekl předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD). Otázkou ale je, zda Senát stihne normy do rozpuštění sněmovny projednat. Podle Štěcha může projednávat zákony schválené sněmovnou i v době, kdy už bude dolní komora rozpuštěná. Stejný názor má i ústavní právník Jan Kysela. Podle předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského ale musí být legislativní proces dokončen ještě za trvání současné sněmovny, jinak nevratně končí.
Sněmovna bude hlasovat o svém rozpuštění 20. srpna. Nejbližší schůze Senátu je naplánována o den později. Štěch předpokládá, že pokud nebudou v zákonech ze sněmovny vážné chyby, bude snahou Senátu je rychle projednat a schválit. „Nechtěl bych, aby pro nějaké drobné chyby balík spadl dolů,“ poznamenal k občanskému zákoníku. Případné chyby v doprovodných zákonech by se podle něj mohly později upravit novelou. V úvahu připadá i projednání pomocí zákonných opatření, která může předkládat vláda i po rozpuštění sněmovny. Štěch ale odmítl, aby někdo Senátu dával ultimáta, do kdy a v jaké podobě má zákony ze sněmovny projednat: „Horní komora je suverén, i senátoři jsou voleni občany.“
Politici se ale nemohou shodnout, zda Senát po rozpuštění sněmovny vůbec může o zákonech ze sněmovny hlasovat. ODS a TOP 09 tvrdí, že ne. Podle místopředsedy ODS Jiřího Pospíšila by proto měl prezident rozpustit sněmovnu až poté, co se doprovodné normy schválí. Politici o tom chtějí se Zemanem jednat. Termín schůzky ale zatím stanovený není. I podle Rychetského by rozpuštěním sněmovny legislativní proces skončil: „Musí být dokončen ještě za trvání současné sněmovny. Jinak proces nevratně končí a není možné v něm pokračovat, jakmile přestane existovat Poslanecká sněmovna.“
Jan Kysela, ústavní právník: „V ústavě ani v jednacích řádech jsem neviděl nic, co by Senátu bránilo, aby poté, co se sněmovna ukončí, zákon schválil… Pokud bude podepsán i prezidentem, tak myslím, že nic nebrání vyhlášení ve sbírce.“
Štěch se domnívá, že v Senátu prostor je. Schvalování zákonů podle něj běží dál, stejně jako v případě, kdy sněmovně končí řádné volební období: „Když budou zákony v době odeslání do Senátu podepsány předsedkyní Poslanecké sněmovny, tak nastává proces, kdy už může být sněmovna rozpuštěna, protože Senát má lhůtu 30 dnů. Budeme se ji ale snažit maximálně zkrátit.“
Předsedovi Senátu dává za pravdu i Kysela. „Nepřišel jsem na příliš mnoho důvodů, proč by to možné nebylo,“ odpověděl portálu ČT24 na otázku, zda může horní komora schvalovat zákony i po rozpuštění sněmovny. „Ve chvíli, kdy Senát projednává na plénu nebo ve výboru zákon a někdo mu zavolá, teď prezident podepsal rozpuštění sněmovny, tak nevidím důvod, proč by měly všechny tisky zmizet,“ dodal. Problém by podle něj mohl nastat v případě, že by pod schválenými zákony chyběl podpis předsedy sněmovny. „Nicméně ten podpis má vcelku malý význam,“ podotkl. Zákony by ale definitivně spadly pod stůl, pokud by je Senát zamítl nebo změnil, případně prezident vetoval, protože by je už sněmovna nemohla přehlasovat.
Důležité zákony, které čekají na schválení Senátu
- Zákon omezující podporu slunečních elektráren
- Doprovodné normy k občanskému zákoníku
Sněmovna by měla schvalovat poslední zákony v pátek, hned poté poputují do sousedního Senátu. Senátoři se už ale zřejmě nedostanou k zákonu o úřednících, který by měl částečně odpolitizovat státní správu. Poslanci ho totiž teprve zítra projednají v prvním čtení. Česko tak zřejmě i dál zůstane jedinou zemí v Evropské unii, která služební zákon nemá. Unie přitom už pohrozila, že by kvůli neexistenci zákona o úřednících mohla příští rok pozastavit peníze z evropských fondů.
Předseda Senátu dnes jednal s premiérm Jiřím Rusnokem i o situaci, která nastane po rozpuštění Poslanecké sněmovny. Senátu v takovém případě náleží omezená zákonodárná funkce. Může přijímat zákonná opatření ve věcech, které nesnesou odkladu a vyžadovaly by jinak přijetí zákona. Vše ale pouze na návrh vlády. Premiér připustil, že pokud to bude potřeba, vláda se na Senát obrátí. „Zatím se mi ale nejeví nic tak fatálního,“ doplnil. Přijatá opatření by musela po volbách schválit i nová Poslanecká sněmovna.
