Pospíšil: Sněmovnu lze rozpustit i k 15. září, je to v souladu s ústavou

Praha - Je třeba dokončit mnohaleté projekty, které by jinak spadly pod stůl - na prvním místě občanský zákoník - a až potom rozpustit Poslaneckou sněmovnu, tvrdí místopředseda ODS Jiří Pospíšil. „Pokud se 10 let pracovalo na občanském zákoníku a ten je třeba doschválit během tří týdnů, je hloupost hodit ho do koše kvůli tomu, aby předčasné volby byly o tři týdny dříve,“ řekl v rozhovoru pro ČT24. Rozhodnutí je ale na prezidentu republiky. Podle Pospíšila mu ústava nedává žádné limity a on může sněmovnu rozpustit klidně až k 15. září. Ústavní právníci se ale kloní k názoru, že prezident musí v případě rozpuštění sněmovny rozhodnout neprodleně.

Občanští demokraté přijali na páteční výkonné radě ODS usnesení, v němž považují za jediné možné řešení současné situace předčasné volby. Jedním dechem ale dodávají: Je potřeba dokončit některé klíčové zákony, které by v případě rozpuštění dolní komory propadly, protože nový parlament již nemůže pokračovat v práci staré Poslanecké sněmovny. Místopředseda strany Jiří Pospíšil se staví za to, aby kvůli schválení norem nutných pro občanský zákoník se termín rozpuštění sněmovny posunul tak, aby desetiletá práce na zákoníku nespadla pod stůl. 

Šéf horní komory Milan Štěch ale tvrdí, že se čekat nemusí a zákony pod stolem neskončí. (více o názoru Milana Štěcha najdete zde). Stejný názor má i ústavní právník Jan Kysela. „Ve chvíli, kdy Senát projednává na plénu nebo ve výboru zákon a někdo mu zavolá, teď prezident podepsal rozpuštění sněmovny, tak nevidím důvod, proč by měly všechny tisky zmizet,“ řekl portálu ČT24.

Jan Kysela: „V ústavě ani v jednacích řádech jsem neviděl nic, co by Senátu bránilo, aby poté, co se sněmovna ukončí, zákon schválil… Pokud bude podepsán i prezidentem, tak myslím, že nic nebrání vyhlášení ve sbírce.“

Kalousek: Rozhodnutí pana prezidenta nedokážu odhadnout

Místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek se ale stejně jako ODS domnívá, že ve chvíli, kdy bude sněmovna rozpuštěná, už Senát zákony schvalovat nemůže. Horní komora se má sejít 21. srpna. Poslanci budou hlasovat o svém rozpuštění o den dříve. Podle Kalouska je proto v tuto chvíli nejdůležitější informace předsedy Senátu Milana Štěcha, do kdy stihne doprojednat klíčové zákony týkající se občanského zákoníku a obnovitelných zdrojů. Kalousek zároveň odmítl, že by se TOP 09 snažila rozpuštění sněmovny oddálit: „Jsem pevně přesvědčen, že sněmovna bude naposledy jednat v úterý 20. srpna, kdy odhlasuje své rozpuštění, ale kdy to fakticky rozpustí prezident, je jeho rozhodnutí… Myslím, že nikoho nepřekvapím, když řeknu, že nedokážu rozhodnutí pana prezidenta odhadnout.“

  • Politikům leží na srdci zejména novela zákona o podporovaných zdrojích energie a občanský zákoník

Zeman dal minulý týden najevo, že ještě před konečným stanoviskem se hodlá sejít se zástupci parlamentních stran. V nedělních Otázkách Václava Moravce (OVM) se politici shodli na tom, že budou chtít s prezidentem jednat o strategickém odložení rozhodnutí o rozpuštění sněmovny. Pospíšil v rozhovoru pro ČT24 k tomu uvedl, že v souladu s ústavou by byl i termín 15. září. Kdyby prezident rozpustil sněmovnu až k polovině září, zákonodárci by tak stihli dokončit právě předpisy potřebné k fungování občanského zákoníku. Podle Pospíšila by v takovém případě nešlo o žádné zdržování. Prezident Miloš Zeman se v sobotu nechal slyšet, že v případě, že poslanci schválí návrh na rozpuštění, nemá důvod své rozhodnutí zbytečně odkládat. (Více čtěte zde.)

Hradní kancléř Vratislav Mynář pro ČT24

zdůraznil požadavek, aby „žabomyší války politických stran v parlamentu a ve vládě neomezily jakkoli život našich občanů“. Podle Mynáře by se měli všichni zamyslet. „Bude-li lepší řešení, že nebude sněmovna rozpuštěna, anebo bude vládou navrhované zákony schvalovat Senát a následně nová Poslanecká sněmovna, je teoreticky jedno. Důležité je, abychom nezkomplikovali už tak složitou situaci občanům České republiky,“ dodal.

  • Jiří Pospíšil: „Je v souladu s ústavou, když prezident například řekne, že sněmovnu rozpustí k 15. září, je to plně v jeho kompetenci, ústava v této věci mu nedává žádné limity.“ 

Prezident sice podle ústavy není vázán žádnými lhůtami, nicméně předseda Ústavního soudu tvrdí, že musí jednat bezodkladně. „Rozdíl mezi okamžikem, kdy sněmovna přijme usnesení, a okamžikem, kdy prezident vydá rozhodnutí, nemůže být počítán na týdny, ale maximálně na týden,“ objasnil Rychetský v ČT prezidentův manévrovací prostor. (Více čtěte zde.)

Poslanecká sněmovna se k návrhu na usnesení o svém rozpuštění sejde v pátek 16. srpna, ale hlasovat chce až v úterý 20. srpna. Důvodem je, aby strany, které o mimořádnou schůzi požádaly, zajistily, že pro návrh zvedne ruku dostatek poslanců. Sněmovna ale sama sebe nerozpouští, pouze přijímá návrh vůči prezidentu republiky, aby rozpustil sněmovnu. 

Komunisté chtějí dokončit legislativní proces u zákonů, na kterých je shoda

Sociální demokracie zatím stále počítá s říjnovým termínem. Ten podlé šéfa poslanců Jeronýma Tejce umožní nové vládě ještě zasáhnout do rozpočtu na příští rok. Komunisté považují za rozumné dokončit legislativní proces u těch zákonů, kde bude shoda jak se Senátem, tak s prezidentem. „Je v zájmu celé republiky, aby došlo k dohodě, aby se projednaly ty zákony, na kterých je shoda, a aby byly urychleně vypsány předčasné volby. Myslím, že jsme schopni se alespoň na tomto domluvit,“ řekla ve Studiu ČT24 místopředsedkyně KSČM Miroslava Vostrá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

EK nestačila odpověď českých úřadů ohledně Babišova střetu zájmů, píše iRozhlas

Evropské komisi (EK) nestačila odpověď tuzemských úřadů na dotazy týkajících se střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Požaduje odpovědi na další otázky, česká strana na to má měsíc, vyplývá podle portálu iRozhlas.cz z dopisu, který tuzemské úřady dostaly minulý týden. Komise žádá mimo jiné právní posouzení svěřenského fondu RSVP Trust nebo informace o společnostech SynBiol a Hartenberg Holding, které Babiš do fondu nevložil.
Právě teď

Použití rakety Orešnik proti Ukrajině vnímám jako hysterickou reakci, řekl Sokol

Na Evropu Rusko nezaútočí tak masivně jako na Ukrajinu, může to ale zkusit na jednoho člena NATO, třeba v Pobaltí, řekl ve sněmovně ředitel BIS Michal Koudelka. Dle místopředsedy zahraničního výboru dolní komory Petra Sokola (ODS) jsou Evropané bezpochyby svědky pokračujícího zhoršování bezpečnostní situace na kontinentu i jinde ve světě. V Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem rovněž prohlásil, že Rusko na Ukrajině téměř vůbec nepostupuje. Použití rakety Orešnik proti Ukrajincům tak považuje za hysterickou reakci Ruska na fakt, že rozpoutanou válku nevyhrává. Dodal, že pokud by vládla ODS, na pomoc Kyjevu by strana dala čtvrt procenta HDP tak, jak to navrhuje generální tajemník NATO Mark Rutte.
před 33 mminutami

Duchovní ruské pravoslavné církve Ilarion byl zadržen v Česku, píší Novinky.cz

Duchovní ruské pravoslavné církve Ilarion byl zadržen v Česku pro podezření z převozu zakázaných látek, píší Novinky.cz. Telegramový kanál Ilariona uvádí, že duchovní považuje událost za provokaci. Policejní mluvčí Michaela Richterová potvrdila, že v neděli večer policisté zadrželi na čerpací stanici u dálnice D6 vozidlo, ve kterém byly tři sáčky s neznámou bílou látkou. Šlo o jednotky gramů. Zatím není nikdo obviněný, informovala Richterová. Rusko později uvedlo, že si kvůli celé věci předvolá vedoucího českého zastupitelského úřadu v Moskvě.
15:21Aktualizovánopřed 49 mminutami

Koaliční poslanci navrhli rozšíření okruhu lidí, kteří nehradí poplatek pro ČT a ČRo

Televizní a rozhlasový poplatek by podle novely navržené skupinou koaličních poslanců v čele s místopředsedou sněmovny Patrikem Nacherem (ANO) neměli platit domácnosti seniorů nad 75 let nebo podnikatelé a firmy do padesáti zaměstnanců místo nynějších 24 pracovníků. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) by přišly podle odhadu předkladatelů o stamiliony korun. ČT a ČRo odhadly výpadek příjmů kvůli omezení počtu poplatníků dohromady na více než 1,3 miliardy ročně.
14:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Plaga rozhodl o zastavení testování žáků 5. a 9. tříd ZŠ

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) v pondělí jednal s ústředním školním inspektorem Tomášem Zatloukalem. Šéf resortu si Zatloukala předvolal kvůli letošnímu testování žáků pátých a devátých tříd základních škol. Plaga oznámil, že nařídil, aby bylo povinné testování žáků 5. a 9. tříd okamžitě zastaveno. Za jeden z důvodů označil technické potíže. Hovořil i o špatné komunikaci směrem ke školám, rodičům i dětem, což označil za „zásadní selhání“.
16:32Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Sjezd sudetských Němců by se mohl konat střídavě v Česku a Bavorsku, navrhl Posselt

Sudetští Němci i Češi v pondělí na závěr sjezdu krajanského sdružení v Brně položili květiny k památníku obětí okupace v Kounicových kolejích. Zazněla modlitba i požehnání na cestu v obou jazycích. Také poslední akci sudetských Němců v Brně provázel protest, tentokrát poklidný. Předák sdružení Bernd Posselt pro bavorskou stanici BR navrhl, že by se v budoucnu akce mohla konat střídavě v Bavorsku a Česku. Příští rok se uskuteční v Norimberku.
11:11Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Koaliční rada projedná návrh zákona o veřejnoprávních médiích

Koaliční rada by se měla vpodvečer zabývat návrhem zákona o médiích veřejné služby. K návrhu ministerstva kultury přišlo okolo čtyř set připomínek od České televize (ČT), Českého rozhlasu (ČRo), komerčního sektoru, ale i resortu financí, vnitra a dalších ministerstev. Po dohodě v koalici předlohu dostane k projednání vláda. Podle dřívějších informací premiéra Andreje Babiše (ANO) by měla vzniknout pracovní skupina za účasti generálních ředitelů obou veřejnoprávních institucí.
08:49Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Exředitel ústecké správy silnic je odsouzený za manipulaci se zakázkami

Teplický soud v pondělí schválil dohodu o vině a trestu mezi státním zástupcem a bývalým ředitelem krajské správy a údržby silnic Liborem Tačnerem, obviněným z manipulace veřejných zakázek. Tačner se k trestné činnosti doznal. Zaplatit musí 850 tisíc korun. Rozsudek je pravomocný. Policie Tačnera zadržela v srpnu 2024 spolu s tehdejším primátorem Chomutova Markem Hrabáčem (zvoleným za ANO) a dalšími. Vyšetřování rozsáhlé kauzy se chýlí ke konci, trestnímu stíhání čelí dvacet lidí a osm firem, jeden z obviněných už dříve přistoupil na dohodu o vině a trestu.
před 3 hhodinami
Načítání...