Zveřejněná data o porodnicích mohou podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) pomoci standardizaci péče a zlepšení kvality. Jejich interpretace by ale podle zástupců České gynekologicko-porodnické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně měla být opatrná, srovnávat je potřeba podobná pracoviště a neopomíjet další faktory, které výsledky ovlivňují. Řekli to na tiskové konferenci ke spuštění Národního registru reprodukčního zdraví, který sdružuje data o porodech, novorozencích, vrozených vadách, potratech a asistované reprodukci.
V Česku se narodí asi sto tisíc dětí ročně, porodnic je 60 základních, 15 perinatologických center intermediární péče a 12 intenzivní péče. Podle posledních dat spontánně rodí 73 procent žen.
Vyšší než evropský průměr je v Česku podíl nástřihů hráze, takzvané epiziotomie (31 procent) nebo umělého vyvolání porodu (20 procent). „Státy, které mají nízké procento epiziotomie, ale mají trojnásobně až čtyřnásobně vyšší počty poranění hráze,“ řekl předseda sekce perinatologie a fetomaternální medicíny odborné společnosti Marian Kacerovský.
Podíl porodů provedených císařským řezem do roku 2013 setrvale rostl až do 26,3 procenta, dalších pět let klesal a znovu stoupl na loňských 25,7 procenta. Dlouhodobě rostl do roku 2011 také podíl nedonošených dětí, potom znovu mírně stoupal. Zatímco v roce 2016 bylo dětí s porodní hmotností do 2500 gramů 7,5 procenta, předloni 6,5 procenta a loni necelých sedm procent.
Velký problém je obezita
Podle vedoucího lékaře Gynekologicko-porodnické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze zvané U Apolináře Antonína Pařízka je třeba při hodnocení dat sledovat i další parametry, jako je pokročilý věk rodiček, pořadí porodu, jejich sociální situace nebo hmotnost. „Velký problém posledních let je obezita,“ uvedl. Podle průzkumu, který zmínil, v jednom z regionů bylo 18 procent rodiček obézních. V takovém případě pak mají vyšší riziko nástřihu hráze nebo porodního poranění.
V dubnu Ústavní soud rozhodl, že je možné zveřejnit data o porodech na úrovni jednotlivých porodnic. Podle zveřejněných dat se totiž výrazně liší, například podíl nástřihů hráze se pohybuje od pěti do 60 procent. „Jednotlivá pracoviště se liší nejenom v poskytování péče, ale také například v sociálně-ekonomické situaci rodiček a dalších parametrech,“ dodal Pařízek. Podl něho i tyto „jemné“ parametry chce odborná společnost do dat promítnout.
Možnost porovnávat data je podle Válka důležitá nejen pro pacienty, ale i pro odborníky. Pro jednotlivé porodnice by měla znamenat standardizaci směrem nahoru a kultivaci prostředí. To, že by porodnice upravovaly hlášená data tak, aby ze srovnání vycházely lépe, se neobává. „Data musí být validována z několika stran,“ doplnil. Porodnice je hlásí Ústavu zdravotnických informací, který registr spravuje, ale také zdravotním pojišťovnám. Pokud je nemají nahlášená, podle Válka nemusí mít přístup k dotacím. V případě podezření je může prověřit i odborná společnost.
