Žďár nad Sázavou – Římskokatolická církev dostane zpět poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou. Rozhodl o tom Národní památkový ústav, který má poutní kostel od slavného barokního stavitele Jana Blažeje Santiniho ve své správě. Konkrétní podobu smlouvy doladí se žďárskou farností v nejbližších dnech.
Stát vydá církvi první památku – kostel na Zelené hoře
„Národní památkový ústav po pečlivém vyhodnocení výzvy a získaných podkladů dospěl k závěru, že mu nic nebrání v uzavření dohody o vydání areálu poutního kostela svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře, který ji má ve své správě. V nejbližších dnech tak bude zahájeno jednání s římskokatolickou farností Žďár nad Sázavou o konkrétní podobě smlouvy,“ uvedla Simona Juračková z Národního památkového ústavu. Poznamenala zároveň, že se jedná o první rozhodnutí o vydání ze všech 47 žádostí, které k Národnímu památkovému ústavu doputovaly.
- Tomáš Holub, generální sekretář České biskupské konference: „Je to vlaštovka, která dává signál, že památkový ústav je ten, který naplňuje zákon. Nicméně jedna vlaštovka jaro nedělá a my věříme, že přiletí další.“
Katolická církev argumentovala tím, že v roce 1953 „darovala“ kostel státu pod nátlakem. I po případném navrácení církvi by měla jedna z dvanácti českých památek UNESCO zůstat přístupná veřejnosti. Místní farnost chce v kostele začít pořádat pravidelné bohoslužby a zvýšit počet církevních svateb. „Kostel lidem nikdo nevezme. My naopak chceme, aby sloužil i veřejnosti i turistům i poutníkům,“ podoktl farář Římskokatolické farnosti Žďár nad Sázavou Vladimír Záleský.
Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou je jedním z nejvýznamnějších děl Jana Blažeje Santiniho Aichela. Vznikl v letech 1719–1722 na základě ideového programu opata žďárského kláštera Václava Vejmluvy. Areál je národní kulturní památkou zapsanou od roku 1994 na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Komentovanou prohlídku kostela ročně absolvuje zhruba 23 tisíc návštěvníků, přibližně jednou tolik navštíví celoročně volně přístupný areál – tedy ambit a exteriér kostela. Náklady na provoz jsou zhruba 1 milion korun ročně, výnosy pak činí 2 miliony korun.
První společnou akcí města a církve jako nového majitele budou zřejmě nadcházející zářijové oslavy, církev plánuje i konání poutí. „Národní pouť rodin by měla být podtržením letošního roku rodiny UNESCA a otevřením této památky právě rodinám s dětmi,“ podotkl Holub. Od zapsání památky slavného barokního stavitele Jana Blažeje Santiniho na seznam Světového kulturního dědictví UNESCO totiž letos uplyne 20 let.
Národní památkový ústav již naopak odmítl žádost Řádu německých rytířů o hrad Bouzov. Podle památkářů řádu v době, které se restituce týkají, nepatřil a němečtí rytíři ho nevyužívali pro duchovní nebo pastorační účely. Stát nesouhlasí ani s vydáním kaple svaté Anny v Mnichově Hradišti. Litoměřické biskupství prý nedostatečně prokázalo, že kaple svaté Anny byla v rozhodném období užívána pro církevní účely
Církve už v rámci restitucí podaly 5 600 žádostí, ve kterých nárokují 116 000 pozemků a skoro 1 900 staveb.
GALERIE
videogallery_453514
CÍRKEVNÍ RESTITUCE
Vrácení nemovitého majetku. Podle zákona by jeho hodnota měla být zhruba 75 miliard korun. Církve už podaly 5 600 žádostí, ve kterých nárokují 116 000 pozemků a skoro 1 900 staveb.
Finanční náhrady. Stát církvím v příštích třiceti letech vyplatí 59 miliard korun navýšených o inflaci. Tyto peníze představují náhradu za majetek, který už vydat nelze (církve nemají například nárok na majetek obcí a měst, jako jsou nemocnice, školy apod., i když jim tyto nemovitosti v minulosti patřily). První dvě miliardy z náhrad už církve inkasovaly.
Snížení státních příspěvků. V příštích sedmnácti letech se bude paralelně s výplatou náhrad snižovat příspěvek na podporu činnosti, který dnes stát církvím vyplácí. V současnosti činí asi 1,5 miliardy korun ročně.