Kinematografickému fondu docházejí peníze, kterými do Česka láká zahraniční produkce. Stát v rámci pobídek vrací filmařům pětinu z peněz, které zanechají u tuzemských dodavatelů odvádějících v Česku daně. V polovině července ale státní fond zastavil příjem žádostí o pobídky, když se ukázalo, že zájem tvůrců převýšil jeho finanční možnosti.
Stát přestal nabízet filmové pobídky. Zahraniční produkce mají zájem, ale došly peníze
Zahraniční filmaři letos v Česku utratili již pět miliard korun. Z této částky šlo 60 procent nefilmovým profesím – například hoteliérům nebo řemeslníkům – a zbytek komparzu, kaskadérům či asistentům. Ze všeho, co zaplatí lidem či firmám odvádějícím daně v Česku, dostávají dvacetiprocentní slevu.
„Uděláme podmíněný závazek. Ten vyplácíme až poté, co producent film natočí, utratí své vlastní finanční prostředky a ty se dostanou do české ekonomiky,“ popsala ředitelka Státního fondu kinematografie Helena Bezděk Fraňková. V Událostech, komentářích ale ujistila, že v součtu jsou pobídky pro stát ziskové. Třeba i díky pronájmům prostor, kde se natáčí a které z často patří přímo státu.
Čtvrtletní odstávka
Nyní je ale příjem žádostí o filmové pobídky pozastaven. Fond je nebude přijímat čtvrt roku – došly mu peníze. „V momentě, kdy nemám finanční prostředky, na kterých bych mohla dělat další závazky, závazek samozřejmě nemůžu udělat,“ zdůraznila Bezděk Fraňková.
Zájem o natáčení v Česku přitom u zahraničních produkcí je – mohly by utratit další čtyři miliardy korun. Státní fond kinematografie by k tomu ale na pobídky potřeboval půl miliardy. Dostat je nemůže ani od svého nadřízeného orgánu, tedy ministerstva kultury. „Ministerstvo kultury v současné chvíli žádné disponibilní prostředky nemá,“ uvedla náměstkyně ministra kultury pro řízení sekce živého umění Kateřina Kalistová (ČSSD).
Filmový producent Radomír Dočekal připustil, že situace, kdy se již dva měsíce čeká na odvolání ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD), a očekávané půlměsíční období bez ministra nejsou vzhledem k situaci kinematografického fondu šťastné. „Jestliže tam není ministr, se kterým můžeme jednat, tak je to nemilé,“ řekl producent.
Podle ředitelky kinematografického fondu je nepředstavitelné, že by zahraniční filmaři Česko vyhledávali i bez pobídek. Mají je totiž všechny evropské státy. „Česká republika si vyzkoušela natáčet bez filmových pobídek v období 2004 až 2010. Z obratu, který byl předtím, což bylo nějakých šest miliard, jsme klesli na miliardu. Bez pobídek nemáme jakým způsobem přilákat,“ srovnala Helena Bezděk Fraňková.
Radomír Dočekal připomněl, že celý systém pobídek vzešel z prostředí možná poněkud nečekaného – britské konzervativní vlády Margaret Thatcherové a rozšířila jej následující Majorova vláda.
Spider-Man jako ukázka úspěšné pobídky
Příkladem, jak filmové pobídky v ČR zatím fungovaly, může být nedávno premiérovaný film Spider-Man: Daleko od domova. V Praze a také Liberci jeho tvůrci loni zanechali 195 milionů korun, od kinematografického fondu dodatečně dostali zpět 39 milionů.
Podle ředitelky kinematografického fondu vznikl nynější přetlak hlavně díky on-line produkcím. „Začalo se vyrábět daleko víc, než se vyrábělo doposud. Například Netflix, Amazon a podobné začaly vyrábět svůj vlastní obsah, kdežto předtím ho skupovaly od někoho jiného,“ přiblížila.
České filmové pobídky přitom patří k nejskromnějším v Evropě. Méně než českých dvacet procent dává filmařům zpět už jen Nizozemsko a podobná jako v ČR je úroveň pobídek ve Švýcarsku či Litvě. Naopak Slovensko nabízí slevu 33 procent, Polsko 30 procent a Rumunsko i přes 35 procent.