Stát plánuje odškodňovat oběti nežádoucích účinků očkování

Nahrávám video
Události: Za loňský rok nahlásili pacienti a zdravotníci 794 podezření na nežádoucí účinky očkování
Zdroj: ČT24

Pacienti a zdravotníci loni nahlásili téměř osm set podezření na nežádoucí účinky po očkování. Státní ústav pro kontrolu léčiv, který počty oznámení eviduje, ale zdůrazňuje, že hlášení ještě není prokázaná souvislost nežádoucích účinků s povinným očkováním. V případě, že by se u závažných případů souvislost potvrdila, plánuje stát odškodnění.

Finanční náhrada by se týkala například pacientů s poškozením mozku. Ministerstvo zdravotnictví v současnosti dokončuje zákon, který chce vládě předložit ještě v tomto roce. Lékaři i podle zkušeností ze zahraničí odhadují, že by na kompenzaci mělo nárok zhruba pět pacientů ročně.

Podle lékařky očkovacího centra v motolské nemocnici Veroniky Sýkorové je třeba k prokázání souvislosti provést celou řadu úkonů. „Musíme odebrat celou anamnézu, to znamená osobní data dítěte i rodiny, velmi pečlivě posoudit časové hledisko rozvoje reakce, o jaké projevy jde, a udělat i laboratorní vyšetření,“ vyjmenovává postup. 

Ze své praxe zná i závažný průběh reakce, kde se souvislost s očkováním prokázala. Ačkoli jde podle ní o vzácné případy, sem tam se objeví.

„Často se takové závažné reakce hodnotí, poměrně často není prokázána přímá souvislost s očkováním. Nikdo na základě informací nedokáže stoprocentně říct, že byla reakce určitě spojena s procesem očkování,“ říká ředitelka SÚKL Irena Storová.

Plány na odškodňování

Případné nežádoucí účinky jsou daní za ochranu populace očkováním a právě závažné případy by měl v budoucnu odškodňovat stát.

Návrh podporuje vakcinologická společnost i pediatři. Předsedkyně odborné společnosti praktických pediatrů Alena Šebková to zdůvodňuje tím, že stát ukládá povinnost očkovat, proto by měl nést následky za nežádoucí reakce. „Nemůže to být tak, že zodpovědnost leží na praktickém lékaři, který dobře očkoval a nic nezavinil,“ dodává.

Zákon nyní prochází vnitřním připomínkovým řízením na ministerstvu zdravotnictví, materiál by mohla dostat vláda do konce letošního roku. Odškodnění by se mělo vyplácet z fondu, který stát zřídí. V minulosti se mluvilo o návrhu jednorázové částky 300 tisíc korun.

Mluvčí resortu Gabriela Štěpanyová ale zdůraznila, že řízení bude probíhat individuálně na základě jednotlivých žádostí, kterou je nutné předložit do dvou let od vzniku újmy. „Újmou se myslí buď trvalé následky, nebo dlouhodobé poškození zdraví,“ upřesňuje Štěpanyová.

Podobně funguje fond odškodnění třeba v Rakousku nebo ve Spojených státech amerických. Lékaři by zároveň přivítali vznik webové stránky, kde by se rodiče mohli o očkování správně informovat.

Necelá třetina podezření se váže na hexavakcínu

Ze 794 nahlášených podezření na nežádoucí účinky po očkování se v minulém roce 288 případů týkalo hexavalentních vakcín, 124 případů bylo spojovaných s očkováním proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím a 111 pak ochrany proti pneumokokům. Nejméně podezření na reakci bylo ve spojení s vakcínami proti chřipce (28 případů) a klíšťové encefalitidě (20 případů).

Nejčastější reakcí byla zvýšená teplota nebo horečka, dále zarudnutí v místě vpichu, neutišitelný pláč či žaludeční problémy. Někdy se jednalo o souběh vyjmenovaných potíží.

V jednotkách nebo desítkách případů se objevila i podezření na narušení psychomotorického vývoje nebo křeče a ekzémy. Podle ministerstva zdravotnictví je ale třeba připomenout, že se podávají statisíce vakcín ročně a očkování v Česku podle odhadů každý rok zabrání sto padesáti tisícům infekcí a pěti stovkám úmrtí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Registr zahraničních vazeb není šikana, řekl Vondráček. Richterová mluví o klacku na nepohodlné

Poslanci vládní koalice připravují návrh zákona, dle kterého by se měly organizace se zahraničními vazbami povinně registrovat. Návrh zákona budí kontroverze. Opozice se plánuje obrátit na Ústavní soud, pokud zákon bude implementován. Debaty v Událostech, komentářích se zúčastnili místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček a místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová. Podle Vondráčka se nejedná o šikanu občanů, avšak přiznává, že první verze zákona je napsaná příliš vágně. Richterová oponovala, že účelem zákona je mít „klacek na nepohodlné“. Diskuzi moderoval Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

UHN1JEDU nebo PIV0TEKA. Značek na přání výrazně přibylo

Obce loni vydaly rekordních téměř sedm tisíc registračních značek na přání. Podle dat ministerstva dopravy je to o tisíc více než v roce 2024. Za deset let, kdy řidiči mají možnost o značku na přání požádat, se jich do provozu dostalo zhruba 46 tisíc. Na silnicích tak jezdí vozidla například se značkou CHC1KAFE nebo MAMHLAD1.
před 2 hhodinami

VideoKlíšťata jsou velmi aktivní, experti nabádají k očkování

Konec zimy ve znamení slunečných a teplých dnů probudil klíšťata. Podle parazitologů jsou aktivní od konce února. Ve městech jsou přitom infekční častěji než v přírodě. Lymské boreliózy je letos už 916 případů – oproti loňsku trojnásobek. Experti radí nechat se očkovat proti encefalitidě, u boreliózy vakcína neexistuje. Klíčové je proto klíště odhalit co nejdřív a bezpečně ho odstranit.
před 2 hhodinami

VideoPropagace jádra se změní, řekl nástupce Drábové Kochánek

Propagace jaderné energetiky se změní a komunikace už nebude vázána na jednu osobu. V Interview ČT24 to uvedl nový ředitel Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Štěpán Kochánek. Zasadit se chce o to, aby udržel dosavadní dobrou globální pověst této instituce. Moderátor Jiří Václavek s Kochánkem hovořil také o odkazu jeho zesnulé předchůdkyně Dany Drábové, změně přístupu Evropské komise k jádru či dostavbě Dukovan.
před 3 hhodinami

Sociálním službám dle asociace chybí až dvě miliardy, resort pošle méně

Na provoz domovů pro seniory a dalších podobných zařízení chybí v rozpočtu až dvě miliardy korun. Sumu vyčíslila Asociace poskytovatelů sociálních služeb s tím, že bez doplnění peněz hrozí v krajním případě výpovědi pečovatelkám nebo krácení jejich odměn. Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) slibuje, že teď do systému pošle miliardu a čtyři sta milionů.
před 4 hhodinami

VideoNávrh chce „povýšit“ odmítnutí testu na alkohol a drogy na trestný čin

Poslanec ANO Martin Kolovratník chce prosadit zpřísnění postihu řidičů, kteří se odmítnou podvolit testu na alkohol a další návykové látky. Chce, aby dotyční nebyli posuzovaní za přestupek, ale trestný čin. Podporu má i u řady dopravních expertů – policejní data totiž ukazují, že ročně odmítne „dýchnout“ až sedm tisíc řidičů. Za to jim nyní hrozí pokuta 25 až 75 tisíc korun, šest trestných bodů a zákaz řízení až na tři roky. Opilí nebo zdrogovaní řidiči zaviní ročně skoro pět tisíc nehod, vloni kvůli nim zemřelo sedmdesát lidí.
před 14 hhodinami

Advokátní komora podala kvůli bitcoinům kárnou žalobu na advokáta Titze

Česká advokátní komora (ČAK) podala kárnou žalobu na brněnského advokáta Kárima Titze v souvislosti s jeho působením v takzvané bitcoinové kauze. Titz zastupuje dříve odsouzeného drogového dealera Tomáše Jiřikovského, který loni věnoval resortu spravedlnosti bitcoiny v miliardové hodnotě. Advokát dle ČAK neprovedl důslednou kontrolu původu bitcoinů, sdělila ČT mluvčí komory Iva Chaloupková. Po kritice za přijetí daru rezignoval tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Blažek (dříve ODS). Vyjádření Titze ČTK shání. Seznam Zprávy uvedly, že Titz začal převádět nemovitosti na svou ženu.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Platformy odmítají dopady stávky kurýrů, ti naopak hlásí problémy z menších měst

Páteční stávka kurýrů za lepší pracovní podmínky podle Woltu a foodory nemá vliv na doručování objednávek. Podle šéfa foodory Adama Kolesy se k rozvozu nepřipojilo méně než jedno procento kurýrů, připouští ale mírná zpoždění doručování. Fungování Woltu je podle mluvčího Tomáše Kubíka bez výkyvů. Stávky se účastní i kurýři pro Bolt Food. Podle organizátorů akce má ale akce výrazný dopad především v menších městech.
před 18 hhodinami
Načítání...