Novým biskupem české starokatolické církve byl v sobotu vysvěcen bývalý kriminalista, sedmatřicetiletý Pavel Benedikt Stránský. Slavnostní bohoslužba se konala v bazilice svaté Markéty v Břevnovském arciopatství v Praze. Biskup Stránský, který je hlavou starokatolíků v České republice, chce, aby starokatolická církev našla své místo v dnešní společnosti. „Co vidím jako důležité, je hledat místo malé české katolické církve ve společnosti 21. století, abychom byli věrohodní pro společnost a byli jí užiteční,“ uvedl biskup Stránský.
Duchovní a laičtí zástupci církve zvolili Pavla Benedikta Stránského již v dubnu 2016. Termín vysvěcení se však podřizoval zahraničním účastníkům slavnostní bohoslužby. Hlavním světitelem byl utrechtský arcibiskup a předseda mezinárodní starokatolické biskupské konference Joris Vercammen. Asistovala mu více než desítka biskupů starokatolických a anglikánských církví včetně pařížského a vídeňského.
Hrála hradní i policejní hudba
Stránský je čtvrtým biskupem české starokatolické církve. V jejím čele střídá po pětadvaceti letech Dušana Hejbala, jehož mandát vypršel dosažením věku 65 let. Nový biskup se narodil v roce 1978 v Uherském Hradišti a knězem se stal před čtrnácti lety. Působil jako duchovní správce ve Zlíně, ve farní obci, kterou spoluzaložil. Až do zvolení biskupem pracoval u kriminální policie. Bohoslužby se účastnilo i několik policistů ve slavnostních uniformách a doprovázelo ji žesťové kvinteto Hudby Hradní stráže a Police České republiky.
Stránský si jako své biskupské heslo zvolil slova Ježíše z Janova evangelia: Nazval jsem vás přáteli. „Heslo má charakterizovat, jak chce biskup pojmout svou službu,“ řekl biskup. „Já ji chci pojmout jako přítel druhých lidí, protože Kristus nazývá druhé lidi přáteli, nenazývá je služebníky. Ve vedení církve budu muset činit i nepopulární kroky. Přeji si, abych je dokázal činit jako přítel, s uvážlivostí, a nikoliv autoritativně,“ zdůvodnil Stránský.
Během dvouhodinové bohoslužby zazněla čeština, angličtina i němčina. Stránský složil biskupský slib a přijal od utrechtského arcibiskupa insignie - evangeliář, prsten, mitru a berlu.
Církev neukládá celibát, světí také ženy
K české starokatolické církvi se podle posledního sčítání lidu v roce 2011 hlásí přibližně sedmnáct set věřících. Počítají se k ní také anglikáni, kteří žijí na českém území. Těch jsou přibližně tři stovky. Kromě Prahy působí starokatolíci ve dvaceti dalších městech České republiky.
Starokatolická církev vznikla po roce 1870 z katolíků, kteří odmítli nová dogmata o papežské neomylnosti a univerzálním jurisdikčním primátu římského biskupa vyhlášené 1. vatikánským koncilem. Církev si zachovává katolickou liturgii, nauku a strukturu, je však demokraticky organizovaná a v některých otázkách zaujímá liberálnější stanoviska. Například neukládá duchovním povinný celibát nebo umožňuje jáhenské svěcení i ženám.
Na českém území působili starokatolíci v minulosti především mezi německy mluvícím obyvatelstvem, po roce 1945 z české menšiny, sdružené kolem pražské obce, vznikl zárodek současné církevní struktury.
