Spor o konspirátorské Krameriovy ceny i proplácení cestovného. V Radě ČTK začíná být dusno

„Vedení Rady ČTK odmítá tvrzení, že nedostatečně plní své povinnosti dané dikcí zákona o ČTK, že nepřipouští kritiku vedení ČTK a že sabotuje snahu členů rady zlepšit a rozšířit činnosti ČTK.“ Tak zní usnesení, které schválila Rada České tiskové kanceláře na středečním mimořádném zasedání. Schůze byla svolána na popud tří členů, kteří kritizují situaci v Radě i samotné agentuře. Ani jeden z nich ale nakonec nepřišel. Předseda Miroslav Augustin přitom podle svých slov očekával bouřlivou debatu.

Na Janu Gáborovou (nominovanou SPD), Petra Žantovského a Pavla Foltána (oba nominováni ANO) ale čtyři radní čekali marně. „Mrzí mě, že tu ti tři členové nejsou, bez toho není možné debatovat. Ta situace je způsobena jimi a e-maily, které posílali,“ řekla radní Jaroslava Wenigerová.

„Vadí mi, že když někdo požádá o mimořádné zasedání, tak se na něj pak nedostaví. To je neúcta k těm, kteří přijeli například z Ostravy,“ doplnil ji předseda Augustin. Gáborová, Foltán ani Žantovský se navíc podle předsedy rady nijak oficiálně neomluvili.

Česká televize tři nepřítomné radní kontaktovala s otázkou, proč se mimořádného zasedání nezúčastnili. Petr Žantovský řekl, že je v zahraničí, na zbylé dotazy redaktorky ČT už ale odpovídat nechtěl. „Nemám povinnost se s vámi bavit,“ řekl.

Podle Jany Gáborové žádali, aby se rada mimořádně sešla už 2. července, tomu ale předseda rady nevyhověl. „Ale my jsme to nepožadovali na 12., chtěli jsme to rychle druhého. Pan Žantovský odvolával požadavek s tím, že 12. už to nemá smysl, když 18. má být řádné jednání,“ vysvětlovala svou neúčast Gáborová, která je také služebně nejmladší členkou rady a nominována byla za hnutí SPD. Třetí z absentujících radních Pavel Foltán měl během středečního odpoledne vypnutý telefon.

Spor o Krameriovy ceny

Do budovy v Opletalově ulici nicméně dorazili zbylí čtyři členové: Miroslav Augustin (za ANO), Jaroslava Wenigerová (za ODS), Jakub Heikenwälder (za KDU-ČSL) a Vladimír Císár (za ČSSD). Rada tedy byla usnášeníschopná a řešila hned několik bodů. Prvním byla výtka Petra Žantovského vůči vedení ČTK, konkrétně proti řediteli Jiřímu Majstrovi.

Žantovskému vadilo, že „četka“ zpravodajsky nepokryla udílení Krameriových cen. Na tuto skutečnost si stěžoval už na minulém řádném zasedání a vyzdvihoval přitom prestiž celé akce. „Zatajil nám ale jednu podstatnou věc – to, že sám je spolupořadatelem. Takže podle mého názoru jednoznačný střet zájmů,“ myslí si předseda rady Augustin.

„Tak nedůstojné chování vůči řediteli mě zaskočilo. Jsem tu druhé volební období a ještě jsem tohle nezažil. Vždy jsme postupovali v souladu se zákonem,“ myslí si Císár. K jeho slovům se připojila i Wenigerová: „Nedovedu si představit, že by někdo z nás šel za ředitelem a žádal ho, aby ČTK informovala o jeho soukromé aktivitě. Z mého pohledu jde o školení malého děcka,“ řekla.

Krameriovu cenu uděluje Asociace nezávislých médií, kterou založili Stanislav Novotný, Petr Žantovský, Ondřej Geršl a Jan Korál. Geršl je provozovatelem webu AC24.cz, Jan Korál je autorem webu New World Order Opposition. Tyto servery jsou ale mnohými odborníky i organizacemi označovány jako dezinformační. Shodují se na tom třeba analytici z Masarykovy univerzity, server Manipulátoři.cz nebo bezpečnostní odborníci z Evropských hodnot.

Letos se porota Krameriových cen rozhodla ocenit i zavražděného slovenského novináře Jána Kuciaka. Jeho rodina ale ocenění odmítla právě s odkazem na organizátory celé akce. „Lidé, kteří za oceněním stojí, dělají přesně ten typ novinařiny, který se nesnaží spojovat fakta, ale ovlivňovat veřejné mínění podporou nestability, populismu. Není novinář jako novinář,“ napsal na konci června České televizi bratr zavražděného novináře Jozef Kuciak.

Proplácení cestovních nákladů? To jsme tu ještě neměli

Úžas mezi ostatními radními budí také požadavek na proplácení jízdného. „To znamená uhrazení nákladů na použití svého vlastního auta a parkovného v centru Prahy na zasedání rady,“ vysvětluje Augustin. Podle informací ČT žádal o proplacení cestovného Pavel Foltán, který žije v Brně.

„Rada má stanovený rozpočet, v něm je nějaká částka i na cestovné. Ale je to myšleno tak, kdyby bylo nějaké zasedání mimo Prahu, nebo kdyby někdo z členů Rady vyjel na nějaké mezinárodní zasedání,“ vysvětluje Augustin. Dodává, že pět členů rady je z Moravy, a kdyby každý z nich používal soukromé vozidlo, když jezdí na zasedání rady, tak by byl rozpočet brzy vyčerpán.

Jednání Rady ČTK: Zleva Pavel Foltán, Jaroslava Wenigerová, předseda rady Miroslav Augustin a Petr Žantovský (9. 3. 2018)
Zdroj: Kateřina Šulová/ČTK

Požadavku nemůže uvěřit ani Wenigerová, která sama dojíždí z Ostravy. „Já jezdím vlakem a nikdy mě nenapadlo žádat o proplacení cesťáku,“ říká. Dnes se přitom radní shodli, že jejich plat je natolik vysoký, aby si mohli cestu zaplatit sami. „Ta částka je nad deseti tisíci korunami čistého,“ upřesňuje Augustin. Řádné zasedání rady je přitom zpravidla jednou měsíčně.

„Já se cítím v této chvíli i v té debatě, která před proběhla, nesmírně trapně. Docela se stydím, protože to se mělo řešit úplně jiným způsobem. A skutečně, co existuje rada, nikdo z členů za celou tu dobu nežádal o proplácení cestovních náhrad, protože ‚četka‘ splní svou zákonnou povinnost a vyplácí ze svých zdrojů odměny. Takže všichni to považovali, že si cestu na to jednání jedenkrát za měsíc zaplatí,“ shrnula Wenigerová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 2 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 5 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 5 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...