Praha - Policejní odbory tvrdí, že otevřené napětí mezi ministrem vnitra a policejním prezidentem může vést k dalším odchodům řadových policistů. Jeden z nich musí podle odborů ustoupit, jinak je situace neudržitelná. Policejní prezident se chce rozhodnout v pondělí. Ministr Kubice ale už předem vyloučil, že by kvůli konfliktu s Lessym z ministerstva vnitra odešel.
Jan Kubice a policejní ředitel Petr Lessy se nemohou dohodnout, kde šetřit. Ministrova strategie zjednodušeně říká: Zrušte nebo pošlete do civilu přebytečné manažery a kancelářské pracovníky. Lessy se brání: V reálu by se ušetřilo málo, jen by to destabilizovalo policii a nedoplatilo by se na výsluhách.
Milan Štěpánek, šéf policejních odborů
„Tyto závěry, které byly podle mě předčasně zveřejněny, vyvolávají nejistotu, blbou náladu a úvahy policistů o tom, jak dlouho mají ještě u policie vydržet.“
Nejde ale jen o nejistotu v policejních řadách, jde i o extrémně vlivnou funkci: Policejní prezident velí 40 tisícům policistů. A rozhoduje o vedení protikorupčního nebo protimafiánského útvaru, u kterých nejčastěji končí kauzy sahající i do politických pater. Ondřej Kundra, redaktor týdeníku Respekt, k tomu podotýká: „V minulosti na ta místa byli většinou dosazováni prezidenti podle politického klíče, politické strany na tom samozřejmě měly svůj velký zájem.“
V současném sporu mezi ministrem vnitra a policejním prezidentem se zatím politici ozývají opatrně, co do vládní podpory v současnosti za kratší konec tahá spíš Petr Lessy - za ním stojí jen nejmenší vládní strana Věci veřejné. Jana Kubiceho kromě premiéra podpořil i předseda koaliční TOP 09 Karel Schwarzenberg.
Jak šéf policejních odborů, tak teorie personalistiky se zatím shodují na tom, že současný vztah mezi policejním prezidentem a ministrem vnitra nesměřuje k tomu, aby ve svých funkcích zůstali oba. „Nelze to řešit jinak, než aby jeden z nich řekněme ustoupil, v privátním sektoru a asi i v politice většinou vyšší bere,“ komentuje problém personalista Jan Bubeník.
Šéf odborové unie: Domnívám se, že jde o vládní politickou objednávku
Za policejního prezidenta se ve sporu s Kubicem vehementně stavěla také Unie bezpečnostních složek. Její předseda Zdeněk Buřič podotkl, že za tlakem na Lessyho může být ze strany ministra Kubiceho snaha odstranit osobu, která nesouhlasí s dalším zeštíhlováním rozpočtu bezpečnostního sboru. Vláda letos schválila usnesení, podle kterého mají sbory ve střednědobém výhledu ušetřit dalších 7 miliard korun. „Jinými slovy, pan ministr Kubice podle mého názoru, navíc to nijak nevyvrátil, pouze plní tento dlouhodobý plán bez jakéhokoliv ohledu na bezpečnost občanů či potřeby bezpečnostních složek,“ podotkl Buřič.
Zdeněk Buřič, Unie bezpečnostních složek:
„Já cítím politický tlak na to, aby policejní prezident odstoupil a aby se mohl dále realizovat ten plán vlády dále likvidovat policii. Trochu mi příjde, že pan policejní prezident odmítl být takovou tou loutkou na provázcích a snaží se policii držet alespoň v krizových mantinelech.“
„Pan Lessy je jeden z mála vrcholných manažerů, kteří si ještě trochu pamatují, jak to na ulici vypadá, ale v každém případě má své názory a mnohé z nich rozhodně nejsou špatné.“
Další škrty v rozpočtu policie by podle Buřiče dále prohloubily už tak obtížné podmínky v policejních sborech. Řada výborných policistů podle něho odchází do soukromého sektoru a na zbývající spadá velká administrativní zátěž. Současná legislativa prý navíc nutí policisty pracovat v „otrockých podmínkách“.
Policie ČR v současnosti zaměstnává zhruba 40 300 policistů. „Abychom byli na ideálním stavu a opravdu se všem případům, se kterými se na nás občané obracejí, mohli řádně věnovat, tak bychom potřebovali zhruba těch 47 tisíc,“ dodal Buřič. Policie by podle něho mohla ušetřit například zrušením některých krajských ředitelství. Počet 14 je podle něho zbytečně vysoký.
