Praha – Vysokoškoláci začnou splácet školné hned po skončení školy bez ohledu na výši příjmů. Počítá s tím návrh zákona o finanční pomoci studentům. Na splácení by měli absolventi maximálně 15 let a školné by mohli hradit i ze stavebního spoření. Kromě školného by si mohli vzít půjčku i na životní náklady při studiu. Půjčky by pak poskytovaly soukromé banky. Studentem se všemi výhodami by nově mohl být člověk až do 35 let. Vláda materiál projedná na konci listopadu. Školné má být zavedeno od školního roku 2013/14.
„Student si po absolvování studií stanoví pevnou dobu splácení, která bude stanovena na pět, deset, 15 let, a po celou dobu splácí stejnou anuitní splátku, která je mu na začátku splácení vypočtena,“ stojí v návrhu věcného záměru zákona. Splátky lze přerušit jen v době, kdy je absolvent nezaměstnaný, na rodičovské dovolené nebo jsou jeho příjmy nižší než dvojnásobek minimální mzdy. V takovém případě pak splácí jen úroky. „Nedobytné pohledávky jdou k tíži státního rozpočtu,“ stojí v materiálu.
Studenti musejí splatit půjčku do patnácti let
Výše školného by byla maximálně 10 tisíc korun za semestr, pokud na to student nemá, banky mu nabídnou zvýhodněnou půjčku. Peníze na školné pak banka převede přímo vysokým školám. Tato varianta byla vyhodnocena jako nejvhodnější, celkem jich ale materiál zmiňuje šest. Spolu s půjčkami na školné budou poskytovány i půjčky na další studentské výdaje. Student si takto může půjčit nejvýše 10 tisíc korun za semestr. „Půjčka na krytí životních nákladů je poskytována za stejných podmínek jako půjčka na školné včetně odloženého úročení,“ plánuje ministerstvo školství. I tuto půjčku by absolvent musel splatit do 15 let. Zároveň by měl ale možnost obě půjčky kdykoli předčasně splatit bez dalších sankcí.
Za absolventa by přitom školné mohl zaplatit i jeho zaměstnavatel, třeba v případě, že se mu zaměstnanec zaváže, že několik let v podniku zůstane. Tuto částku by si pak firma mohla odečíst z daní. Ministr školství Josef Dobeš (VV) plánuje, že by tento systém mohl fungovat třeba u mladých učitelů nebo u absolventů technických oborů, které by si chtěl zaměstnavatel udržet.
Náklady na vysokoškolská studia by mohl student hradit i ze stavebního spoření, aniž by musel vracet státní podporu. „Stavební spoření má v současné době uzavřeno přes pět milionů účastníků, to znamená, že tyto soukromé zdroje jako reálná možnost financování školného a nákladů studia existují již v současnosti,“ tvrdí ministerstvo.
Studentem možná až do pětatřiceti
Zatímco nyní mohl mít člověk status studenta se všemi výhodami do 26 let, v případě doktorského studia do 28 let, nově by byl za studenta považován každý, kdo studuje v denní formě studia, se školou začal před dovršením třicátého roku života a studium neprodlužuje. Studentské výhody by měli i občané EU s trvalým pobytem v ČR. Návrh zmiňuje také doplňková stipendia pro studenty s postižením.
