Sněmovní ústavně právní výbor řeší návrh Svobody a přímé demokracie (SPD), která chce novelou trestního zákoníku zavést trestnost ideologie. Poslanci proto sezvali ke kulatému stolu špičkové představitele soudnictví, advokacie a státního zastupitelství. A ti se shodli, že novela je problematická z mnoha stran. Šéf výboru doporučí její projednávání odložit.
SPD chce trestat ideologii. Pozor na základní lidská práva, varují špičky justice
Stimul k úvahám o novelizaci trestního zákoníku dala migrační krize a teroristické útoky v Německu, Británii či Francii, návrh na zavedení trestnosti ideologie už dokonce prošel prvním čtením ve sněmovně. „Týká se to v první řadě islámské ideologie. Vidíme její důsledky v západní Evropě. Náš trestní řád na to není připraven,“ odůvodňoval potřebnost novely poslanec za SPD Jiří Kobza.
Podle Kobzy nejsou teroristické útoky dílem psychicky vyšinutého jednotlivce, ale samotné ideologie. A islamismus není prý jedinou hrozbou. „Nechceme to úzce vymezit pouze na tuto ideologii. Mohou vzniknout další podobně nenávistné ideologie, o kterých nemusíme teď vědět,“ dodal Kobza.
Odborníci: Nelze dělat zákony kvůli jednomu případu
Odborníci, kteří nyní nad předlohou z dílny Okamurova hnutí zasedli, ale zpochybnili obecnost motivu k navržení novely. Zpravodajka tisku Helena Válková (ANO) upozornila, že návrh vznikl na základě konkrétního soudního procesu, a to obvinění Vladimíra Sáňky z podpory nenávistného hnutí prostřednictvím překladu knihy Základy tavhídu – Islámský koncept boha.
„Důvodová zpráva má jeden a půl strany a celá jedna strana se týká tohoto případu. Takže návrh je hodně kazuistický,“ podotkl státní zástupce Jan Lata. Podle zástupců soudů i státního zastupitelství jde o špatný přístup. „Na rozsudek by nemělo být takovýmto způsobem reagováno v průběhu (běžícího soudního) řízení,“ řekl předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal.
Také předseda ústavně právního výboru Marek Benda (ODS) vidí problém v tom, že případ ještě nedospěl ke konci. „Kloním se ke stanovisku ‚Počkejme, jak se to rozsoudí‘,“ řekl. Upozornil také, že zákon by mohl mít opačný efekt, než jeho navrhovatelé zamýšleli. Jeho přijetí by mohlo vyznít tak, že pokud takovouto normu přijímáme, znamená to, že dosud neplatila, a Sáňkův případ by se měl rozhodovat v opačném duchu, než jaký má novela.
Zakázat myšlenky v právním státě?
Nejzásadnější problém ovšem podle Heleny Válkové spočívá v tom, že návrh je zřejmě protiústavní. „Svoboda vyznání a přesvědčení bez konkrétních projevů není bohudíky zatím kriminalizována. Je to na hranici rozporu s Listinou základních práv a svobod,“ řekla.
Tento argument podpořil i předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa, který připomněl, že jeho instituce dvakrát rozhodovala o návrhu na rozpuštění Dělnické strany: „Bylo jasné, že samotná ideologie nepostačí a vždy jsme se ptali po těch projevech, na kterých by se dalo ukázat porušení zákona.“
Šámal upozornil, že stát se z ústavy nesmí vázat na žádnou ideologii. To podle něj znamená, že by neměl ani žádnou ideologii postihovat. Trestné by vždy měly být až projevy, které na ni navazují.
Ideologické spory by mohly zahltit soudy
Válková poukázala i na rizika, která by zákon mohl přinést do budoucna: „To co mně na tom návrhu vadí nejvíc, je možnost, že jím pootevřeme dvířka Pandořiny skříňky.“ Obává se roztočení spirály a zahlcení soudů, které by měly posuzovat zločinnost nejrůznějších ideologií, které se neprojevují.
Podle Bendy by se navíc norma mohla obrátit i do minulosti a soudy by najednou mohly řešit, zda katolicismus není trestná ideologie kvůli tomu, že inspiroval hony na čarodějnice. Soudce Nejvyššího soudu František Púry dále upozornil, že zákon může vést k vyřizování účtů mezi odporujícími si ideologiemi, a to nejen těmi nenávistnými.
obrázek
Baxa: Pro slovo ideologie neexistuje ani jednotná definice
Problém přináší podle Baxy i samotný pojem ideologie. „Ani experti z řad historiků, politologů nebo sociologů se nejsou schopni dohodnout na jeho definici,“ řekl a poukázal na těžkosti, které by přinesly spory těchto odborníků u soudu.
Názor většiny zástupců justice shrnul Šámal: „Nenávistné ideologie jsou něčím, s čím můžeme bojovat. Otázka je, zda trestní právo je tím nejlepším způsobem. Je to poslední řešení a mělo by se s ním šetřit.“
Benda nakonec řekl, že doporučí výboru projednávání návrhu zatím přerušit a počkat na pravomocný rozsudek v Sáňkově případu. Kobza poděkoval za názory, ale zůstal na svém: „Pokud bude existovat lepší návrh než ten náš, tak ho podpoříme. Pokud ne, budeme dále prosazovat ten náš.“