Soudkyně Sylva Mašínová čelí už druhé kárné žalobě. Česká televize zjistila, že další kárný návrh podala předsedkyně Obvodního soudu pro Prahu 9 Michaela Wenzlová. Na soudkyni Mašínovou padlo podezření, že zatajila své kontakty s bývalým šéfem fotbalu Miroslavem Peltou a soudila případ jeho někdejšího spolupracovníka Romana Berbra. Mašínová odmítá, že by se ji někdo snažil ovlivnit.
Soudkyně, která se zná s Peltou a soudila Berbra, čelí další kárné žalobě
„Mohu potvrdit, že paní předsedkyně podala návrh na zahájení kárného řízení se soudkyní Sylvou Mašínovou, a to minulý čtvrtek,“ uvedl mluvčí soudu Lukáš Bernat. Co je obsahem žaloby, však aktuálně nechce soud komentovat.
Soudkyně navíc čelí i kárné žalobě, kterou podal šéf Nejvyššího soudu Pavel Šámal. I on důvody tají. Už dříve však nadřízení Mašínové avizovali, že na ni bude podaná kárná žaloba kvůli tomu, že neupozornila na svou možnou podjatost.
Mašínová totiž v minulosti rozhodovala spor, ve kterém figuroval místopředseda Fotbalové asociace Roman Berbr. Pak se ukázalo, že byla v kontaktu s tehdejším předsedou asociace Miroslavem Peltou. „Nedala najevo účastníkům, že zná některé jiné lidi blízce z tohoto prostředí, to znamená, mohla být vnímána jako podjatá,“ uvedl letos v lednu předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra.
Výhrady k rozhodování měl i nadřízený soud
Nadřízené na Mašínovou upozornila policie. Detektivové prověřovali, zda nedošlo k ovlivňování soudního sporu. V něm Berbr žaloval bývalého fotbalového rozhodčího Tomáše Kovaříka za jeho výroky. Verdikt soudkyně Mašínové Berbrovi přisvědčil. Nakonec nadřízený soud její rozsudek zrušil a případ dostal jiný soudce.
Mašínové odvolací soud například vytkl, že odmítla provést před soudem důkazy, které předkládal bývalý rozhodčí Tomáš Kovařík. „Jde o bezprecedentní postup, kdy soud vynáší hodnotící soudy nad důkazy, které přitom dopředu odmítl provést,“ uvedl odvolací soud ve svém rozhodnutí ve sporu Berbra a Kovaříka, které má ČT k dispozici. Policie v kauze nikoho neobvinila, ale předala podnět k posouzení možné kárné odpovědnosti soudkyně.
„Spor Peltu zajímal, výsledek však ne“
Mašínová podle svého advokáta Jiřího Teryngela připouští, že se s Peltou znala, ale odmítá, že by se ji snažil ovlivnit. „Připouští i to, že se zajímal o výsledek toho sporu Berbr versus Kovařík, ale nikoli, že by tam měl zájem na výsledku toho sporu,“ uvedl pro ČT Teryngel. Podle něj soudkyně, kterou ministr spravedlnosti dočasně zprostil funkce, odmítá, že by měla vztah k souzenému případu nebo jeho účastníkům.
Advokát připustil pouze dílčí pochybení při rozhodování v případu. „Připouští, že nevyslechla svědky, protože měla za to, že výslech je nadbytečný. Nicméně pochybila v tom, že rovnou svědky označila za nevěrohodné. Čili určité provinění tam je, ale podle našeho názoru návrh na odvolání z funkce je příliš přísný,“ říká Teryngel k první kárné žalobě, která na Mašínovou byla podaná. O té další prý nemá informace.
Kárných řízení se soudci rychle přibývá
Kárných řízení se soudci je v poslední době víc. V roce 2017 se jich vedlo 28, o dva roky dříve to bylo téměř o polovinu méně. „Z počtu tří tisíc soudců je stále ten počet zahájených kárných řízení velmi úměrný,“ říká prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová.
Podle ministra spravedlnosti v demisi Roberta Pelikána čísla ukazují na měnící se klima v justici. „Ve smyslu větší otevřenosti, větší ochoty přiznávat si problémy, pokud se zjistí, a řešit je,“ říká Pelikán.
Mění se i důvody kárných řízení. Dříve převažovaly spíše průtahy, teď přibývá různých jiných porušení povinností soudce. Mezi ty se řadí etická pravidla nebo nerespektování rozhodnutí nadřízeného soudu.