Soud potřetí potrestal Viktoriagruppe a jejího jednatele za podvod s chybějící naftou

V kauze chybějící české nafty v bavorském skladu uznal ve středu soud i napotřetí vinnými zkrachovalou německou firmu Viktoriagruppe a jejího jednatele Petra Malého. Muži za podvod uložil sedm let vězení a desetiletý zákaz působit ve vedení firem nebo ochraňovat hmotné rezervy státu. Činnost při ochraně státních rezerv na stejně dlouhou dobu zakázal i samotné firmě. Ostatní tři zaměstnance české pobočky firmy opět zprostil viny. Verdikt není pravomocný, státní zástupce trvá na potrestání všech obžalovaných. Viktoriagruppe a Malý podle rozsudku podvodem připravili Správu státních hmotných rezerv (SSHR) o 108 milionů korun.

SSHR hradila firmě Viktoriagruppe za skladování nafty v bavorském Kraillingu poplatek, jehož výše se odvíjela od množství uložené pohonné hmoty. Viktoriagruppe měla naopak platit pokutu, pokud by dojednané množství nafty nestihla uskladnit včas. Podle obžaloby to firma skutečně nestihla, což se rozhodla zakrýt fiktivním navýšením zásob nafty nepravdivými příjemkami, které zaslala SSHR k proplacení. Od listopadu 2012 do ledna 2013 navíc obžalovaní údajně vyskladnili tři vlakové soupravy nafty, kterou SSHR neuhradili.

Předchozí dva verdikty pražského městského soudu zrušil odvolací senát. První rozsudek Malému ukládal vedle sedmiletého odnětí svobody také peněžitý trest ve výši deset milionů korun. Druhý ho potrestal osmiletým vězením a od peněžitého trestu upustil, protože Malý soudu předal čestná prohlášení, že nemá žádný majetek. Nyní soud Malému trest vězení o rok snížil, a to kvůli délce trvání procesu.

„Trestní řízení probíhá podle našeho názoru již nepřiměřeně dlouhou dobu a rozhodně to není vina obžalovaného,“ vysvětlila předsedkyně senátu městského soudu Jarmila Pavlátová. Připomněla, že Malý nikdy nemařil konání hlavního líčení a nedopustil se žádného dalšího trestného činu.

Malý vinu odmítá. „Celou dobu jsem se spoléhal na své spolupracovníky v Německu i v Čechách, osobně jsem žádnou evidenci nedělal. Po těchto zkušenostech bych si ji dělal sám a nespoléhal se na druhé,“ řekl ve středu soudu. „Nic jsem z toho nečerpal, neměl jsem z toho žádnou výhodu, nic jsem neudělal, opravdu jsem nic nefalšoval. Neměl jsem možnost zjistit, jestli něco chybí, nebo nechybí,“ tvrdil.

Pavlátová středeční rozsudek blíže neodůvodnila. „Zdejší soud už toto své rozhodnutí odůvodňoval dvakrát. Pro stručnost bych na tato odůvodnění odkázala,“ uvedla. V minulosti o Malém mimo jiné řekla, že záměrně vytvořil situaci, kdy mohl se skladovanými hmotami v Kraillingu nakládat podle svého. Trestnou činnost podle ní páchal sofistikovaně, dlouhodobě a ve velkém rozsahu.

Průběh procesu

U trojice osvobozených obžalovaných – tedy Lubomíra Novotného, Jaroslava Slavíka a Miroslava Holuba – se podle Pavlátové neprokázalo, že by skutek spáchali. Aktuální pokyny vrchního soudu si soudkyně vyložila tak, že kritika míří zejména na odůvodnění jejího rozsudku, nikoliv na samotný výrok. Proto také neprovedla žádné další dokazování a po zahájení hlavního líčení a stručné rekapitulaci dala účastníkům řízení rovnou prostor k závěrečným řečem.

Státní zástupce zopakoval požadavek na odnětí svobody pro všechny čtyři obžalované muže, a to v horní polovině sazby, která činí pět až deset let vězení. Dále žádal peněžité tresty, zákazy činnosti a rozhodnutí o tom, že obžalovaní musí SSHR nahradit škodu. Obhájci pak požadovali osvobození klientů. Advokátka Malého trvala na tom, že se neprokázal jeho úmysl někoho podvést a že celá záležitost byla administrativní chybou, kterou by vůbec neměl řešit trestní soud.

Státní zástupce, Malý i Viktoriagruppe si po vyhlášení verdiktu ponechali lhůtu na rozmyšlenou, zda i tentokrát podají odvolání. Ostatní obžalovaní se tohoto práva vzdali.

Viktoriagruppe skončila v roce 2015 v insolvenci, o skladované zásoby poté začala právní bitva. Česku se nakonec po dohadech s konkurzním správcem postupně podařilo naftu přesunout z Kraillingu jinam. Poté, co z Německa dorazila poslední cisterna, však měření potvrdilo obavy, že část paliva chybí. SSHR postrádala 6,3 milionu litrů pohonných hmot. O vlastnictví nafty vedla SSHR s insolvenčním správcem spory. Soudy loni v říjnu pravomocně potvrdily, že palivo náleží SSHR, která ho nemusí vracet.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Války, (přírodní) katastrofy i přetlak turistů. OECD radí, jak řešit problémy cestovního ruchu

Cestovní ruch dle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v posledních letech potvrdil svou roli hnací síly hospodářského růstu. Počet mezinárodních turistů mířících do zemí OECD se dle studie této mezivládní organizace v roce 2024 zvýšil o 8,1 procenta, díky čemuž se tento sektor přímo podílel na čtyřech procentech HDP. Růst navíc pokračoval i loni. Přesto se cestovní ruch potýká s řadou výzev. Zmínit lze třeba fakt, že na některých místech je cestovatelů až příliš. S řízením turistických toků může dle studie pomoci mimo jiné i umělá inteligence (AI).
před 1 hhodinou

Okřídlený šíp jen do roku 2029. Plzeňské Škodě skončí licence na logo i značku

Škoda Group, přední evropský výrobce vozidel pro veřejnou dopravu, připravuje novou korporátní identitu. Nové jméno a logo musí mít firma ze skupiny PPF nejpozději do konce června 2029. Novou značku chce představit v září 2028 na berlínském veletrhu InnoTrans, což je největší světová přehlídka dopravní techniky, řekl mluvčí Škody Group Jan Švehla.
před 12 hhodinami

Odbory pražského letiště vyhlásily stávkovou pohotovost. Obávají se nástupu Lašáka do vedení

Pět odborových organizací, které působí na pražském letišti, vyhlásilo stávkovou pohotovost kvůli výběru Radomíra Lašáka na pozici předsedy představenstva Letiště Praha. Odborové organizace Letiště Praha a ČSA Handling v předchozích dnech vyzvaly premiéra Andreje Babiše a ministryni financí Alenu Schillerovou (oba ANO), aby výběr Lašáka na zmíněný post přehodnotili. Podle ministryně nejsou obavy odborů z jeho jmenování namístě. Chod letiště prozatím zůstává bez jakýchkoli omezení.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Výroky o zaujatých soudech podrývají důvěru v justici, varuje Pavel

Prezident Petr Pavel varoval před podkopáváním důvěry veřejnosti v demokratické instituce, především v justici. Označovat soudy předem za podjaté, zpolitizované nebo aktivistické podle něj není dobrým signálem pro veřejnost ani pro důvěru v právní stát, řekl na konferenci při příležitosti vydání zprávy Evropské komise právě o právním státu za rok 2025. Vláda v úterý ve vyjádření pro Ústavní soud ke kompetenční žalobě kvůli summitu NATO uvedla, že Pavel jejím podáním učinil krok k rozboření ústavní zvyklosti.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoJak si při natáčení nenechat vyvrtat zub? Reportéři ČT hovořili o investigativní práci

Společně pátrali po nelegálních zubních ordinacích a odhalili i lékařky, které se vydávaly za někoho úplně jiného. Na co všechno se musí reportér připravit, když natáčí se skrytou kamerou a chce někoho přistihnout tak říkajíc při činu? Jak daleko je možné nebo nutné zajít? A kdy už je potřeba jít s pravdou ven a prozradit, že jsme novináři? O zákulisí novinářské práce i okolnostech investigativního natáčení vyprávějí Jevhenija Vachničenko a Petr Vodseďálek v rozhovoru s kolegyní Janou Neumannovou. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 15 hhodinami

Havlíček podepsal memorandum o vzniku modulárních reaktorů

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) podepsal ve Velké Británii memorandum se společnostmi ČEZ a Rolls-Royce SMR o dalších lokalitách pro takzvané modulární reaktory v Česku. Podle ministerstva se posuzují zejména Dětmarovice na Karvinsku a Tušimice na Chomutovsku.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoSečteno: Olomoucký kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. V úterý 21. července se věnoval Olomouckému kraji.
před 16 hhodinami

Ničit drony by dle návrhu mohli i pracovníci kritické infrastruktury

Proti podezřelým dronům by nově mohli v areálech s kritickou infrastrukturou zasahovat kromě bezpečnostních složek i zaměstnanci. Plánuje to novela, kterou představili ministři dopravy Ivan Bednárik (za SPD) a vnitra Lubomír Metnar (ANO). Nad objekty důležitými pro fungování státu by Úřad pro civilní letectví mohl vymezit zónu, ve které by pak mohli střežit vzdušný prostor před drony přímo kvalifikovaní pracovníci ostrahy.
před 20 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.