Soud potrestal ženu, která desítkám párů slibovala náhradní mateřství

Žena, která nabízela párům náhradní mateřství, dostala u soudu v Novém Jičíně pětiletou podmínku. Podle rozhodnutí se dopustila podvodu se škodou minimálně jeden milion korun. Částku musí poškozeným párům vrátit. Rozsudek je zatím nepravomocný, žena i státní zástupce se mohou odvolat. České televizi informaci potvrdila mluvčí soudu Pavla Nippertová.

Kriminalisté obvinili ženu v polovině srpna. Na svém webu informovali, že se případem zabývali dva roky. Obžaloba padla zhruba před měsícem.

U soudu si v prosinci vyslechla odsuzující rozsudek. „Obžalovaná byla uznána vinnou ze zločinu podvodu a byl jí uložen trest odnětí svobody v trvání dvou let a tří měsíců. Výkon trestu byl podmíněně odložen na zkušební dobu pěti let,“ ujasnila Nippertová. Doplnila, že soud zároveň nad ženou stanovil dohled.

Státní zástupce v obžalobě tvrdil, že škoda dosáhla přes 1,3 milionu korun. Za slib náhradního mateřství totiž žena od párů inkasovala od deseti do padesáti tisíc korun. Novojičínský soud rozhodl, že částku musí žena párům nahradit do pěti let. „Obžalované bylo uloženo omezení, aby ve zkušební době podmíněného odsouzení dle svých sil nahradila škodu způsobenou trestným činem,“ sdělila Nippertová.

Páry oslovovala přes internet

Čtyřicetiletá žena v letech 2019 až 2021 údajně podvedla celkem 22 párů z celého Česka, jeden pár byl ze Slovenska. „Tuto službu měla sama nabízet či reagovat na poptávku v internetovém prostředí,“ uvedla mluvčí Kateřina Kubzová na policejním webu.

Vyšetřovatelé díky jedné z poškozených dvojic zjistili bankovní číslo účtu podezřelé ženy. Ve spolupráci s bankou pak na účtu našli další pochybné transakce.

Ve stejné době se domlouvala s několika páry najednou. Podle policie proto jednala s cílem podvodu. Se zájemci se dohodla ústně nebo písemně. V některých případech měla činit přímo i kroky k umělému těhotenství.

Když dostala peníze, přestala s dvojicemi komunikovat. V některých případech se vymlouvala s různými důvody, proč se nemůže dostavit na schůzky nebo vyšetření. Jindy zase podstoupila lékařský zákrok k přenosu embrya. Nakonec ale párům sdělila, že potratila nebo že k těhotenství nedošlo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
před 19 mminutami

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 3 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 3 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 3 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 4 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 5 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.