Pražský vrchní soud pravomocně osvobodil bývalého bezpečnostního manažera Fotbalové asociace ČR (FAČR) Martina Syneckého obžalovaného z vyzrazení odposlechu umístěného v kanceláři někdejšího šéfa asociace Miroslava Pelty. Soud tak zpochybnil použitelnost klíčového důkazu řady kauz, podle verdiktu totiž není možné použít prostorové odposlechy v jiné trestní věci, než ve které byly povoleny.
„Podané odvolání státního zástupce není důvodné,“ prohlásil předseda odvolacího senátu Viktor Mach. Státní zástupce se v případu odvolával proti tomu, že prvoinstanční soud neuznal v případu jako důkaz odposlechy z jiné kauzy.
Mach uvedl, že už při posuzování jiného případu označil obdobný důkaz za sporný s tím, že se jím musí nalézací soud více zabývat a vážit i veškeré další okolnosti. Dodal, že v Syneckého kauze obžalovaného jiné důkazy neusvědčovaly.
Podobně se vyjádřila i soudkyně pražského městského soudu Helena Kutzlerová v hlavním líčení, podle které po vynechání odposlechů nastala v případu „důkazní nouze“. Soud tak nemohl bezpečně vyloučit verzi, že umístění zařízení nevyzradil Synecký, ale že ho objevil Pelta nebo jeho spolupracovníci.
Rozsudek může ovlivnit i další případy
Nepoužitelnost klíčového důkazu ze Syneckého případu ale může mít dopad i na další rozhodnutí soudu. Jde o nahrávku rozhovoru pořízenou v Peltově dotační kauze. Fotbalový boss se na ní baví o nastraženém zařízení s bývalou náměstkyní ministerstva školství Simonou Kratochvílovou a z rozhovoru vyplývá, že mu Synecký o odposlechu v jeho kanceláři pověděl.
„Oni přemluvili na svazu u mě jednoho policajta bývalého, aby mi tam nandal tu kartu,“ říká například v odposlechu Pelta. „No tak, když mu dávám sto tisíc měsíčně, aby mi to neřekl. Je to bezpečnostní manažer,“ dodává.
Podle soudu je ale možné nahrávku rozhovoru použít jen v kauze, kvůli které byla pořízena, a nikoli proti Syneckému. Boj o použitelnost záznamů z prostorových odposlechů, ale nemusí tímto rozhodnutím skončit, žalobci totiž zvažují, že podají dovolání k nejvyššímu soudu.
Odposlech byl kvůli sportovním dotacím
Bývalý bezpečnostní manažer se zatím nechtěl k rozsudku vyjadřovat. „Pokud se uzavřela kapitola tří let, kdy jsem spoustu nocí nemohl kvůli tomu spát, a zničilo mi to život, nudu jenom rád,“ uvedl pouze.
Syneckého požádali v prosinci 2016 kriminalisté, aby na základě soudního povolení umístil do Peltovy kanceláře nahrávací zařízení. Prověřovali tehdy soudkyni Sylvu Mašínovou, která rozhodovala civilní spor místopředsedy FAČR Romana Berbra.
Policie v Syneckého případu vycházela z odposlechů pořízených v Peltově kauze údajných machinací při rozdělování sportovních dotací. V bytě, který tehdy fotbalový boss užíval, řekl Pelta spoluobviněné náměstkyni z ministerstva školství Simoně Kratochvílové, že mu nainstalování odposlechu v kanceláři prozradil jeho bezpečnostní manažer.
Původně šlo o přestupek
Pražský městský soud se kauzou zabýval už předloni v říjnu, kdy odposlechy z bytu jako důkaz připustil, počínání Syneckého vyhodnotil jako možný přestupek a věc předal k projednání Národnímu bezpečnostnímu úřadu. Odvolací senát soudce Macha však následně konstatoval, že skutek je závažnější než přestupek, a vrátil věc k novému projednání.
V prvním odvolacím jednání se Mach přípustností odposlechů v Syneckého případu nezabýval. Jeho senát však dříve zpochybnil použitelnost odposlechů v kauze údajného vyzrazení utajované informace BIS lobbistovi Ivu Rittigovi.
Pelta a Kratochvílová v kauze sportovních dotací v současnosti čelí návrhu na podání obžaloby. V případu policie stíhá také bývalého ředitele odboru ministerstva školství Zdeňka Břízu, předsedu České unie sportu Miroslava Janstu a generálního sekretáře unie Jana Boháče. Obviněny jsou i FAČR a Česká unie sportu.
