Nejvyšší soud zrušil tříletý podmíněný trest pro Evu Benešovou, bývalou ředitelku pražského pozemkového úřadu, která je obviněná v případu restituce Bečvářova statku. Soud vyhověl dovolání nejvyššího státního zástupce, který nesouhlasil s takto nízkým trestem. Odvolací soud tak bude muset o trestu znovu rozhodnout.
„Nejvyšší soud se ztotožnil s námitkou nejvyššího státního zástupce, podle kterého nebyl u obviněné Ing. E. B. dán důvod pro mimořádné snížení trestu pod dolní hranici trestní sazby,“ uvedl na dotaz ČT mluvčí Nejvyššího státní zastupitelství Petr Malý. „Senát Nejvyššího soudu proto částečně zrušil rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 1. února 2023, a to ve výroku o trestu,“ doplnil.
Vrchní soud v Praze tak bude muset znovu rozhodnout o výši trestu pro Benešovou s tím, že tentokrát už bude vázán rozhodnutím Nejvyššího soudu. Malý dodal, že dovolání v případu podala i Benešová. To ale Nejvyšší soud odmítl.
Odvolací soud trestal podmínkou opakovaně
Případem Benešové se odvolací soud bude zabývat již poněkolikáté. Naposledy rozhodoval letos v únoru, kdy bývalou ředitelku uznal vinnou z trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby. Za to mimo jiné kvůli rozsahu škody hrozí ženě až dvanáct let za mřížemi.
Soud ale přistoupil ke snížení trestu proto, že podle něj „od spáchání trestné činnosti uplynulo již více než deset let“. „Obžalovaná předtím i potom vedla řádný život,“ uvedl tehdy předseda odvolacího senátu Jiří Lněnička. Benešové soud navíc zakázal pět let působit ve státní správě a samosprávě na rozhodovacích pozicích.
Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž v minulosti uspěl také s dovoláním proti mimořádnému snížení trestu v případě dalšího obviněného v kauze, referenta pozemkového úřadu Jana Horáka. Ten dostal stejně jako Benešová tříletý podmíněný trest. Po zásahu Nejvyššího soudu ale letos v květnu Vrchní soud v Praze Horákovi trest zpřísnil na pět let vězení.
Miliardová škoda
Benešová čelila obžalobě z toho, že spolu se svým podřízeným Horákem nezákonně přiřkli Emilii Bednářové a dalším restituentům náhradní pozemky za nemovitosti původně patřící Janu Marii Bečvářovi.
Další bývalý úředník Petr Chmelík si vyslechl za maření úkonu veřejného činitele z nedbalosti roční podmíněný trest. Je to zatím jediný verdikt v kauze Bečvářova statku, který prošel celou soudní soustavou a potvrdil ho i Ústavní soud.
Trojice úředníků se u soudu zpovídala z několika rozhodnutí z let 2009 až 2012. Bednářová a v některých případech i další restituenti na jejich základě obdrželi lukrativní pozemky jako náhradu za to, že jim stát nevrátil statky po Bečvářovi ve Strašnicích a na Žižkově. Bednářovou označil Horák za neteř po Janu Mariovi Bečvářovi, ačkoli měla nárok pouze na dědictví po jeho bratru Josefovi, který ji uvedl v závěti. Další restituenti zase mohli dědit pouze po jeho sestře. Trojice svým jednáním měla způsobit škodu státu ve výši nejméně 1,4 miliardy korun.
