Praha – Pokud ministerstva a další státní úřady nezmění přístup a nezveřejní platy svých náměstků, ředitelů jednotlivých odborů a dalších vysokých úředníků, bude je čekat žaloba a vše budou vysvětlovat u soudu. Hromadnou žalobu proti státu v té věci z podnětu serveru Aktuálně.cz připravuje advokátní kancelář Tomáše Sokola. Nejvyšší správní soud už dříve rozhodl, že veřejnost má na tyto informace právo.
Výši platů státních zaměstnanců se novináři snaží získat dlouhé týdny, jenže marně. Po sérii odmítavých reakcí došla trpělivost redakci serveru Aktuálně.cz, která hodlá tajemství ministerstev a úřadů prolomit u soudu. „Je potřeba, aby to veřejnost věděla, aby si udělala měřítka, jestli by se nedalo ještě šetřit,“ myslí si šéfredaktor internetového deníku Jakub Unger.
Redakce o informace požádala po případu bývalého ombudsmana Českých drah Petra Fejka. Z funkce odešel mimo jiné kvůli zveřejnění výše svého platu, údajně víc než 250 tisíc korun měsíčně. Kauza podle serveru ukázala, že někteří státní zaměstnanci berou měsíčně stovky tisíc korun, aniž je zřejmé, co vlastně dělají.
Státní úřady v minulosti podrobnosti o těchto částkách zveřejňovaly vždy jen výjimečně. Ovšem průlom jejich praktikám dal v květnu Nejvyšší správní soud (NSS). Ten se nechal slyšet, že „zaměstnanci, kteří mají prostředky z veřejných peněz, musejí být srozumění s tím, že jejich informace o platech mohou být poskytnuty žadatelům.“
Tomáš Sokol, advokát: „Podle závěru Nejvyššího správního soudu se základní osobní údaje o osobě, které povinný subjekt poskytnul veřejné prostředky, poskytnou i přesto, že jsou jinak chráněny předpisem o ochraně osobních údajů.“
Drtivá většina úřadů, včetně Úřadu vlády, se však rozhodnutím NSS řídit nechce. Ministerstva, ale i finanční úřady nebo nemocnice financované státem se totiž odvolávají na Úřad pro ochranu osobních údajů, jenž jim poskytování informací o platech a odměnách nedoporučil. Zveřejňování těchto údajů prý prolamuje ochranu soukromí.
ÚOOÚ se tak přímo postavil proti rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. To je přitom závazné pro všechny podřízené soudce. Podle informací ČT teď ale po mediálním tlaku ochránci osobních dat neformálně jednají například s ministerstvem spravedlnosti, jak z této pasti ven. „Pro nás je složité se orientovat, pokud dva úřady vydají rozporné stanovisko,“ dodal mluvčí rezortu obrany Jan Pejšek.
Advokát Tomáš Sokol se chystá úřady obeslat naposledy znovu. A pokud mu nevyhoví, podá hromadnou žalobu na 50 státních institucí, včetně celníků nebo ředitelství silnic a dálnic. „Jde především o to, aby si instituce uvědomily, že mají nějakou povinnost, a do budoucna se už nebránily tím naivním a neprávním způsobem,“ prohlásil Sokol.
Souboj s ministerstvy svedla i redakce Hospodářských novin. Její novináři dostali odpověď ke statisícovým odměnám spolupracovníků ministra školství Josefa Dobeše až poté, co sami čísla zveřejnili. Ministerstvo školství je přitom prozradit nechtělo a výše odměn nakonec jen upřesnilo.
