Sněmovna schválila delší lázně i zveřejňování smluv pojišťoven

Praha – Pojišťovny budou zřejmě pacientům po závažné operaci, úrazu nebo s těžkou chronickou nemocí hradit nejméně čtyři týdny místo nynějších tří. V novele o veřejném zdravotnictví na to kývla sněmovna. Poslanci přidali do vládní normy i ustanovení, podle kterého budou muset zdravotní pojišťovny zveřejňovat individuální smlouvy se zdravotnickými zařízeními.

Zveřejňování smluv prosadil zákonodárce za KDU-ČSL Ludvík Hovorka s upozorněním, že některá zdravotnická zařízení dostávají v současnosti výrazně vyšší úhrady za stejné výkony než většina ostatních. Systém by se měl jeho pozměňovacím návrhem zprůhlednit; nezveřejněná smlouva by navíc nebyla účinná.

Během sporu ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka a financí Andreje Babiše o audit nemocnic kritizoval hlídač státní kasy skrytost úhrad pojišťoven nemocnicím. Vytýkal poslancům ČSSD, že v září nepodpořili Hovorkův návrh, který si klade za cíl zpřehlednit smluvní vztahy pojišťoven a zdravotnických zařízení. Němeček s ním zásadně nesouhlasil, ministerstvo by podle něho nebylo schopno desítky tisíc dodatků prověřit. Premiér Bohuslav Sobotka se vůči kritice ANO ohradil. „Nikdo ničemu nebrání. Naopak, pod vedením ministra Němečka začaly být zveřejňovány smlouvy Všeobecné zdravotní pojišťovny a realizovaná racionalizační opatření, jako je třeba vznik přístrojové komise,“ reagoval tehdy premiér.

Dospělých pacientů ubylo v lázních za tři roky o polovinu

Vládní předloha uvádí, že děti by měly jezdit do lázní vždy alespoň na čtyři týdny. Pobyt, i opakovaný, by se pacientům prodloužil jen na základě posouzení zdravotního stavu. Lázeňství dostávalo v předchozích letech ze zdravotního pojištění ročně téměř tři miliardy korun, výdaje postupně klesly až ke dvěma miliardám s tím, jak pobytů ubývalo.

Postupně také klesal počet dospělých, kteří do lázní přijížděli. Od roku 2010, kdy přijelo na pojišťovnou hrazený pobyt 112 tisíc dospělých pacientů, o tři roky později už to bylo pouhých 64 tisíc. Změna má do lázeňství vrátit půlmiliardu korun ročně, o kterou přišlo omezující vyhláškou z roku 2012. Ústavní soud předpis zrušil, nechal ho platný jen do konce letošního roku.

Sněmovna se k platům nedostala

Dnes se měli poslanci dostat i k hlasování o návrhu zákona, který by změnil navýšení platů ústavních činitelů a kterému včera zabránila vysoká absence zákonodárců. Bez tohoto zákona by se jejich finanční ohodnocení v příštím roce zvedlo o 26 %. Už v červenci vláda schválila návrh, který platy zvyšuje pouze o procento. Poslanecké schvalování ale bylo odloženo, zabránily mu procedurální zmatky i přestávky. Má být svolána mimořádná schůze Poslanecké sněmovny, aby byla věc projednána nejpozději v druhé polovině listopadu. Musí totiž ještě stihnout projít přes Senát a podpis prezidenta. Extrémní možností by bylo schválení v legislativní nouzi, čímž by bylo projednávání ve sněmovně zrychleno.

4 týdny se vztahují na vybrané nemoci

Pobyt na 28 dní a více by měly pojišťovny podle dřívějších informací hradit dospělým s vybranými nemocemi oběhového, dýchacího a pohybového ústrojí, duševními poruchami a kožními či gynekologickými nemocemi. Některá onemocnění, kde si dosud musejí pacienti hradit pobyt a stravu, budou přeřazena do komplexní péče a pojišťovny uhradí vše.

Při těžkých a závažných nemocech by léčba na návrh lékaře lázní a po schválení revizním lékařem zdravotní pojišťovny trvala po dobu nutnou k vyléčení, nebylo by už časové omezení. Týká se to dospělých i dětí. Změnit se mají i některá kritéria pro poskytování péče, pacienti ohrožení nemocí z povolání se dostanou do lázní dříve, což by mělo přispět k tomu, že si déle udrží dobré zdraví.

Nahrávám video
Němeček: Na lázeňskou léčbu půjde o 400 milionů více
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Slabší íránský režim bude určitě lepší než silnější, říká Macinka

„Nejsem si jistý, zda má Česká republika nějaké kapacity, aby pomohla vojensky,“ komentoval ministr zahraničí a šéf Motoristů Petr Macinka tuzemskou pozici vůči válce na Blízkém východě a íránské blokádě Hormuzského průlivu. Roli Česka vidí v diplomacii. O možnostech zapojení Evropy do konfliktu, budoucnosti Íránu či růstu cen pohonných hmot mluvil v Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem.
před 7 hhodinami

Na summit NATO chce jet premiér, prezident ke změně zvyklostí nevidí důvod

Premiér Andrej Babiš (ANO) České televizi sdělil, že na summit NATO, který se koná od 7. do 8. července v turecké Ankaře, chce zamířit společně s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé). Prezident Petr Pavel by tak na summit neletěl. Zástupci opozice Babišův záměr kritizují. Otazníky ohledně účasti na letošním summitu Severoatlantické aliance vyvstaly na přelomu ledna a února po sporu šéfa diplomacie s hlavou státu, kdy Macinka zmínil, že by Česko neměl reprezentovat Pavel.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Vnitro zrušilo Krizový informační tým, pomáhal i při povodních

Ministerstvo vnitra ruší svůj Krizový informační tým (KRIT), který od roku 2022 koordinoval komunikaci státu k občanům v krizových situacích, třeba při povodních. Uvedl to v úterý šéf týmu Jan Paťawa. Ministerstvo v pondělí na webu informovalo o tom, že začlenění strategické komunikace resortu do oddělení tisku přinese úsporu v tabulkových místech, podle Paťawy stát zrušením týmu ztratí kapacity v odbornosti, kterou potřebuje.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoSpolupráci s výrobcem letounů F-35 uzavřela poslední z jedenácti českých firem

Dohodu o průmyslové spolupráci na pořízení 24 amerických letounů páté generace F-35 pro českou armádu podepsal ve středu s firmou Lockheed Martin poslední z jedenácti českých subjektů, společnost Ray Service. Její vedení to považuje za „skok kupředu", znamená to pro ni investice do nových kapacit. Další firma, PBS Group, se na vylepšení stíhačky podílí už druhým rokem. Na začátku přitom bylo její důsledné prověření výrobcem. O nákupu stíhaček rozhodla před třemi lety minulá vláda, výcvik prvních českých pilotů má začít v roce 2029. Plná bojeschopnost je nyní plánována na rok 2035. Pořízení letounů a úpravy infrastruktury mají vyjít na 150 miliard korun.
před 9 hhodinami

Pavel: Zákon o zahraničních vazbách by byl jedním z kroků k omezení demokracie

Prezident Petr Pavel míní, že zákon o registraci neziskových organizací spolupracujících se zahraničními partnery by byl jedním z významných kroků k omezení demokracie v zemi. Znění zákona a jeho dopadům se chce proto detailně věnovat.
před 9 hhodinami

Víc než polovina kojenců tráví čas u mobilu nebo televize, vyplývá z průzkumu

Celkem padesát pět procent dětí mladších než dvanáct měsíců pravidelně tráví čas u mobilu, tabletu či televize. Více než hodinu denně tato zařízení sleduje čtyřicet jedna procent batolat od jednoho do dvou let. Mezi předškoláky je to šedesát osm procent dětí. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM, který představil spolek Zvedni hlavu a Nadace O2. Podle předsedkyně Asociace klinických logopedů Barbory Richtrové jsou čísla výrazně vyšší, než jaká jsou v tomto ohledu doporučení odborníků.
před 12 hhodinami

Celníci zabavili ketamin za čtvrt miliardy korun

Celníci rozkryli mezinárodní skupinu, která ve velkém pašovala drogy přes zasilatelské společnosti nebo ukryté v kosmetických a jiných produktech. Zabavili mimo jiné rekordní zásilku 115 kilogramů ketaminu, která směřovala do Kanady. Koncová cena drogy na kanadském trhu by byla zhruba 250 milionů korun.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Praha i Bratislava chystají investice pro dodávky ropy z Česka na Slovensko

Česko je připraveno zahájit investice, které zajistí dodávky ropy na Slovensko, řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) po středečním jednání se slovenskou ministryní hospodářství Denisou Sakovou. Zajištění reverzního toku z Česka na Slovensko bude nyní posuzovat skupina expertů firem Transpetrol a Mero, uvedla Saková. Pracovní skupina má podle Havlíčka čas do konce dubna, aby představila detailní plán.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...