Horké dny na politické scéně pokračují. Po úterním nevyslovení důvěry menšinové vládě Andreje Babiše sněmovna odhlasovala, že o případném vydání šéfa hnutí ANO a jeho stranické dvojky Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání rozhodne v pátek. Na pořad dne se dostala diskuse o reformě evropského azylového systému, kterou iniciovala SPD Tomia Okamury.
O vydání špiček hnutí ANO k trestnímu stíhání kvůli podezření ze zneužití evropských dotací na farmu Čapí hnízdo rozhodoval mandátový a imunitní výbor v úterý – a dokonce se kvůli jeho jednání odložila schůze, na níž Babišova menšinová vláda žádala o důvěru. Pro zbavení imunity se nakonec vyslovilo jedenáct z devatenácti členů výboru. Osm zástupců ANO se zdrželo.
Piráti a strany pravého středu se následně na sněmovní schůzi neúspěšně snažili předřadit jednání o Babišově a Faltýnkově vydání před hlasování o důvěře vládě; spřízněné ANO, KSČM a SPD s podporou sociálních demokratů ale upřednostnily rozhodování o budoucnosti kabinetu, a na hlasování o vydání by se tak mělo dostat teprve na nynější schůzi.
Protože ale policejní žádost o Babišovo a Faltýnkovo vydání v návrhu programu nefigurovala, poslanci ji museli zařadit dodatečně. A zde se opět strany střetly.
Nejsilnější sněmovní klub ANO chtěl o vydání rozhodovat až příští týden; SPD Tomia Okamury tento pátek, protože za důležitější považuje jednání o chystané evropské reformě azylového systému. A neprůrazně se k vydání dvou hlavních tváří ANO staví i komunisté. „Jestli bude vydání schváleno ve středu, ve čtvrtek nebo v pátek přece není podstatné,“ sdělil v úterý šéf KSČM Vojtěch Filip.
Rozhodnout má pátek
Piráti, ČSSD a strany pravého středu naopak hodlali o vydání hlasovat co nejdříve a ideálně ho zařadit jako první bod nové schůze. ANO s SPD a KSČM ovšem ve sněmovně drží většinu 115 hlasů - a bod, který má Babišovu a Faltýnkovu imunitu projednat, nakonec sněmovna ukotvila na pátek coby první téma k jednání.
Předseda poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek podotkl, že vzhledem k očekávanému čtvrtečnímu jednání zástupců ANO a SPD o vládě by mohli představitelé Okamurova hnutí čelit podezření, že budou celý den licitovat o tom, aby sněmovna Babiše a Faltýnka nevydala.
Faltýnek označil takové domněnky za bláboly a nesmysly. Uvedl, že Babiš i on chtějí být vydáni, budou pro to aktivně hlasovat a ve sněmovně není kromě ANO klub, který by byl proti. Podle předsedy poslanců SPD Radima Fialy vnesl Kalousek do příběhu jen detektivní zápletku.
Místo vydávání jednání o migraci
Jednání o vydání nakonec nahradila diskuse o reformě evropského azylového systému, kterou iniciovala SPD Tomia Okamury. Vláda podle premiéra Andreje Babiše udělá vše pro to, aby Česko se svým odmítavým postojem nebylo v této věci v radě ministrů EU přehlasováno, jako se tomu stalo v případě kvót před dvěma lety. „Máme na to plán, ale nechci říkat, koho jak oslovíme. Cíl je jasný - zamezit tomu, aby se stalo to, co se už jednou stalo,“ uvedl.
Sněmovna nakonec vládu vyzvala, aby při projednávání unijní reformy azylové politiky zablokovala zavedení mechanismu pro přerozdělování uchazečů o azyl v rámci států EU. Odpovědnost za udělování azylu by si podle ní měly ponechat pouze členské státy.
„Sněmovna důrazně odmítá návrh Evropské komise na zavedení takzvaného korekčního přidělovacího mechanismu a na něj navázané finanční sankce,“ shodla se dolní komora po celodenním jednání o azylové reformě. Na tomto postoji se dohodli zástupci všech devíti sněmovních frakcí a Sněmovna ho přijala téměř jednomyslně hlasy 163 ze 165 přítomných poslanců.
Dolní komora vybídla vládu, aby při vyjednávání v EU prosazovala jednomyslné schvalování změn azylové politiky. Důvodem byla zkušenost se zavedením kvót na uprchlíky, které EU schválila pouze většinově přes odpor Česka a dalších zemí. Těm za nedodržování kvót nyní hrozí unijní sankce. Sněmovna naopak podpořila zamýšlené změny azylového systému EU, které by měly do budoucna zabránit zneužívání azylových režimů členských zemí EU a urychlit návrat neúspěšných žadatelů o azyl do země původu.
Nová komise – pro kontrolu civilní rozvědky
Už dopoledne poslanci schválili vznik stálé komise pro kontrolu činnosti Úřadu pro zahraniční styky a informace, tedy civilní rozvědky. V minulosti tato komise ve sněmovně neexistovala, zavedla ji až novela zákona o zpravodajských službách, která vstoupila v účinnost k letošnímu 1. lednu a která má za cíl kontrolu rozvědek posílit. O obsazení sedmičlenné komise mají poslanci rozhodnout tento týden, příští týden pak zvolit jejího předsedu.
Po obědě zákonodárci rozhodli o předsedovi sněmovní vyšetřovací komise k privatizaci těžební firmy OKD. Povede ji Lukáš Černohorský (Piráti). Členové komise mají prověřit podle zadání převod státních akcií OKD do vlastnictví jiných osob, zejména prodej minoritního podílu v roce 2004.
Za něj bývá kritizován tehdejší ministr financí a premiér minulé koaliční vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD). Před soudem stojí znalec, který tehdy vypracoval pro vládu posudek ceny, a dva bývalí manažeři Fondu národního majetku. Komise se ale zaměří také na snížení základního jmění černouhelné společnosti ve druhé polovině 90. let, kterým stát přišel o možnost firmu kontrolovat.
Z vládních návrhů by se poslanci měli zabývat například zvýhodněním přimíchávání biopaliv z použitých kuchyňských olejů a kafilerních tuků do pohonných hmot. Jiná předloha by uložila bankám, poskytovatelům platebních služeb, advokátům a poradcům povinnost poskytovat daňové správě údaje, které vyplývají z využívání zákona o boji proti praní špinavých peněz.
Poslanci by se měli zabývat také například elektronickými recepty nebo návrhy ODS na zrušení elektronické evidence tržeb, daně z nabytí nemovitých věcí a zrušení omezení prodejní doby ve větších obchodech.
