Praha - Senát neuspěl ve sněmovně s návrhem na zvýšení přednostních hlasů při sněmovních volbách ze čtyř na šest. Poslanci vrátili novelu k dopracování už v prvním čtení. Návrh také snižoval hranici pro posun k poslaneckému křeslu z pěti na čtyři procenta získaných hlasů. Poslanci se obávali, že by tyto změny vedly k nárůstu populismu kandidátů ve snaze zajistit si voličské hlasy a také k omezení vlivu politických stran. ČSSD také na návrh místopředsedy sněmovny Lubomíra Zaorálka prosadila debatu o situaci v Libyi. Ministři obrany a zahraničí proto poslance informovali o aktuální pozici české diplomacie.
Senátní předlohu odmítla už vláda vzhledem k tomu, že má schvalovat nový volební kodex, který by měl sjednotit počet preferenčních hlasů pro všechny typy voleb. Poukázal na to poslanec ODS Marek Benda, který si loni místo ve sněmovně udržel právě díky preferenčním hlasům. „Přestože pokládám systém preferencí za rozumný, také jako jeden z těch skokanů ze zadního místa, tak si myslím, že se nemá přehánět,“ uvedl Benda. Návrh podle něj zbytečně rozvrací systém sestavování kandidátek politickými stranami tím, že pořadí by nakonec záleželo na tom, „kolik se komu se podaří ukořistit jednotlivých kroužků“.
Také další „skokan“ Jan Chvojka z ČSSD poukázal na negativa návrhu. Poslanci by podle něj mohli ve snaze zajistit si znovuzvolení prosazovat populistické projekty pro svůj region. Zákony by pak vznikaly „spíše jako náhodný průsečík názorů poslanců, kteří se řídí svými zájmy“. Pokud strany nebudou mít nad poslancem kontrolu ve formě dohledu nad jeho umístěním na kandidátce, důsledkem bude nestabilita vlád.
Senát novelu navrhl s cílem dát voličům možnost více zasáhnout do personálního složení sněmovny. Podle autora předlohy Jiřího Oberfalzera (ODS) by efektem mohlo být i zvýšení volební účasti. Senátoři novelu navrhli v reakci na odpor části voličů vůči stranickému sestavení kandidátek.
Česko se do operace v Libyi zatím nezapojí
Ministr obrany Alexandr Vondra (ODS) a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09) ve sněmovně informovali o českém stanovisku k aktuální situaci v Libyi. Vondra zopakoval, že se Česko zatím vojenských operací NATO nezúčastní, považuje ale za výhodu, že bude mít Severoatlantická aliance nad akcemi dohled a operace bude mít díky NATO jasné velení. Také podle Schwarzenberga je lepší, když se ozbrojené akce odehrají pod vedením a dozorem celé aliance.
Podle Vondry jsou momentálně úvahy o možném nasazení protichemické jednotky v Libyi jen teoretické spekulace: „Musela by to vyžadovat situace, musel by nás někdo o něco takového požádat a za třetí, taková jednotka by musela působit v rámci formace, ke které je mandát. Za daných okolností ten mandát není, nikdo to nevyžaduje a zaplať pánbůh, že ani situace v Libyi nic takového nevyžaduje,“ řekl Vondra.
Jediné možné angažmá českých sil v operaci NATO je podle Vondry účast českých posádek aliančních monitorovacích letadel AWACS. U těch momentálně působí jeden český pilot a dva naši technici. Česko je prý také připraveno se zapojit do případné humanitární pomoci Libyi. „Šlo by zejména o transportní kapacity a dodávky různých potřebných záležitostí, ale ani tady nejsme v situaci, kde by něco takového bylo vyžadováno,“ dodal Vondra.
Poslanci by měli dostávat dokumenty v elektronické podobě
Poslanecká sněmovna také podpořila návrh, podle něhož by byly sněmovní dokumenty rozšiřovány pouze elektronicky, v současnosti je dostává každý poslanec vytištěné. Předlohu podpořili poslanci ze všech politických stran, teď míří do výborů.
Důvody k přechodu na elektronické dokumenty jsou podle předsedkyně sněmovny Miroslavy Němcové (ODS) dva. „Jsou to úspory. V minulém volebním období bylo předloženo 1 095 tisků, každý se 330krát namnoží, v průměru mívají 25–30 stran. To jsou obrovské náklady,“ uvedla Němcová. Druhý důvod je podle ní pokrok v oblasti informačních technologií. „Poslanecká sněmovna na to může zareagovat a může být schopna přijímat tisky, které dostáváme v papírové podobě,“ zmínila Němcová.
