Praha - Sněmovna a další vybrané instituce budou muset letos ušetřit více peněz, než by si přály. Například sněmovna bude muset do konce roku zmrazit přes 29 milionů korun, ačkoli měla přichystané úspory za 15,6 milionu korun. Dnes tak rozhodl sněmovní rozpočtový výbor, když potvrdil žádost vlády o vázání výdajů ve vybraných šesti kapitolách v původním rozsahu. Podpořili to hlavně koaliční poslanci. Některé instituce však chtěly požadované úspory zmírnit.
Jedním z argumentů bylo to, že část výdajů například v rozpočtu sněmovny nebo Senátu je daná zákonem a není možné je zkrátit beze změny zákona. Jde třeba o platy zákonodárců a dalších ústavních činitelů. Vláda koncem července takto zkrátila ministerstvům a dalším institucím výdaje o 10,2 miliardy korun. V případě Parlamentu, prezidenta, Ústavního soudu, Nejvyššího kontrolního úřadu a ombudsmana tento požadavek musel schválit ještě rozpočtový výbor. „My jsme podpořili většinově, koaliční poslanci, návrh ministra financí samozřejmě s tím vědomím, že některým kapitolám, jako sněmovna, Senát nebo Pražský hrad, to přinese trochu potíže,“ řekl po jednání výboru jeho předseda Pavel Suchánek (ODS). „Na druhou stranu nemůžeme ustoupit z toho požadavku 2,5 procenta z celkového rozpočtu, protože všechna ministerstva, všechny resorty mají stejné podmínky,“ dodal.
Zmírněním požadavku by se podle něj vytvořil precedens pro ostatní instituce, které by také mohly chtít menší úspory. Pokud bude mít některá instituce problém se svým rozpočtem, bude ho muset vyřešit s ministerstvem financí, dodal Suchánek. Podle sněmovního kancléře Petra Kynštetra je to problém. „Jdeme teď hledat dalších 13 milionů,“ řekl novinářům po jednání výboru. „V Poslanecké sněmovně je obrovské množství akcí, my to opravdu můžeme snižovat nebo škrtat jen z těch nemandatorních výdajů, a tam se blížíme ke dnu,“ vysvětlil.
Poslanci ze sněmovního rozpočtového výboru tak zřejmě letos nepodpoří žádosti o dotace ze státního rozpočtu na příští rok. O tyto peníze na různé investice žádají obce a neziskové organizace. Loni při projednávání návrhu letošního rozpočtu také neuspěly a poslanci žádnou žádost neschválili. Pro tuto praxi se vžil název „porcování medvěda“. „My se k němu (k medvědovi) budeme chovat jako v letošním roce, to znamená, že s tím nepočítáme, že by se rozdělily prostředky obcím a neziskovým organizacím,“ podotkl Suchánek. Žádosti o dotace však podle něj na výbor stále docházejí. „Myslím si, že mají v příštím roce zase smůlu,“ dodal. Dokud se nezlepší ekonomická situace natolik, aby bylo možné peníze poskytnout, pak se s tím podle něj nedá nic dělat.
Senát musí do konce roku ušetřit ještě 13,5 milionu
Již minulý týden společně s předsedkyní sněmovny Miroslavou Němcovou oznámil, že sněmovna chce šetřit hlavně na zahraničních cestách, na účtech za telefony nebo za nákup materiálu. Podle Němcové musí být sněmovna schopná v současné situaci nějaké škrty udělat. „Ale mají to být racionální škrty, tedy ty, které neomezí odbornou práci poslanců a jejich fungování, ale spíše ty provozní náklady,“ řekla novinářům.
Jeho senátní protějšek František Jakub se pozastavil nad tím, že ministerstvo financí o úsporách se Senátem nejednalo. Také bude po ministerstvu chtít, aby plánovaný rozpočet na příští rok navýšilo proti předpokladům o nejméně 20 milionů korun. Ministerstvo ho chce údajně naopak o 30 milionů snížit. Senát musí do konce roku ušetřit ještě 13,5 milionu korun. Jeho hospodářský výbor už návrh minulý týden schválil. Senát kvůli úsporám mimo jiné odloží nákup nových aut za dva miliony korun, šetřit chce i na vnitrostátních letenkách.
Také prezident Nejvyššího kontrolního úřadu František Dohnal poukazoval na to, že celkem 17 lidí ve vedení úřadu pobírá plat daný zákonem, a navrhoval úsporu o zhruba 660 000 korun snížit. Ani tento požadavek výbor nevyslyšel. S návrhem schválit úspory ve vládním znění přišel Marek Šnajdr (ODS). Naproti tomu Václav Votava (ČSSD) navrhoval bod přerušit do 9. září, aby se mezitím ministerstvo financí s dotčenými institucemi na zmrazování výdajů stačilo dohodnout. Letos jde již o druhé zmrazování výdajů ve státním rozpočtu. S předchozím přišla ještě bývalá vláda premiéra Jana Fischera.
