Bezvýsledně skončila čtvrteční mimořádná schůze Poslanecké sněmovny. Nechala ji svolat část opozičních stran. Až do oběda se politici přeli o smysluplnost případného ustavení vyšetřovací komise, která by se zabývala činností vlády v době pandemie covidu-19. Po obědové přestávce se ale přihlásilo málo poslanců, sněmovna tak nebyla usnášeníschopná. Předsedající Tomáš Hanzel (ČSSD) nakonec schůzi na neurčito přerušil.
Hned po schválení programu mimořádné schůze začali poslanci dopoledne jednat o případném zřízení vyšetřovací komise k činnosti vlády během covidové pandemie. Pokud by sněmovna schválila její zřízení, musela by ji ještě naplnit členy a zvolit předsedu. Kvůli zákonným lhůtám nelze všechny tyto body projednat v jednom dni. Nakonec se ale nedostali ani k úvodnímu hlasování.
Na začátku za předkladatele promluvil předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek. Uvedl, že komise by se měla zabývat nákupy ochranných pomůcek, přijímáním vládních opatření s přihlédnutím ke zrušení některých z nich soudem, dlouhým uzavřením škol, bojem s dezinformacemi a také tím, proč měl covid-19 v Česku tolik obětí.
Prohlásil, že při pořizování pomůcek se zbytečně utratily stamiliony až miliardy korun. „Z řad koalice včetně tolerující strany KSČM zaznělo, že je nezbytné vyčkat na to, než Nejvyšší kontrolní úřad přijde se svými závěry. Ty závěry nyní máme na stole. Myslím si, že by bylo žádoucí, aby na základě nich Poslanecká sněmovna schválila v rámci zprávy vyšetřovací komise doporučení, abychom podnikli rychlé kroky, aby se zejména na podzim neopakovala situace z minulého roku,“ řekl.
KSČM nechce vyšetřovat další živou kauzu
Komunisté ovšem již před začátkem schůze dali najevo, že vznik komise nepodpoří. „Byla by to druhá komise, která by zasahovala do živých spisů policie. Už jsme měli problém s tím, co se dělo okolo Bečvy. Bude složité vypracovat jenom jednací řád komise tak, abychom nezasáhli do činnosti orgánů činných v trestním řízení,“ uvedl Filip.
K tomu, aby poslanci sami nyní vyšetřovali nákupy zdravotního materiálu, nevidí důvod, protože se jimi zabýval Nejvyšší kontrolní úřad, a potom bylo podáno trestní oznámení. „Kontrolní systémy státu fungují. Nevidím důvod pro politickou vyšetřovací komisi,“ dodal předseda KSČM.
S obdobnými argumenty vystoupil na plénu komunistický poslanec Leo Luzar. „Odvoláváte se zcela oprávněně na zprávu NKÚ, ale v ní jsou skutečnosti, které opravňují policisty konat a vyšetřovat,“ vzkázal Luzar Michálkovi. Domnívá se, že výsledkem paralelního vyšetřování by mohly být hlavně úniky ze spisů. Michálek však poznamenal, že podle něj „selhání v době pandemie není důsledek pachatelů trestné činnosti, jde o systémové selhání“. Výstupem práce komise by podle něj měly být návrhy systémových změn.
Ovšem také Milan Feranec z vládního ANO dal najevo, že se mu zřízení komise nezamlouvá. „Nedovedu si představit, co přinese vyšetřovací komise, pokud by nechtěla zasahovat do vyšetřování – což je jasné, že vůbec nejde,“ podotkl. Předseda klubu ČSSD Jan Chvojka poukázal, že komise „málokdy nebo skoro vůbec něco vyšetřily“. Také Josef Hájek (ANO) a Zdeněk Ondráček (KSČM) označili parlamentní vyšetřovací komise za bezmocné, respektive bezzubé.
Sociální demokraté ale vznik komise i přes výhrady podpoří. Hlasovat pro její ustavení bude i SPD a stejně tak strany, které návrh předložily, tedy volební koalice Pirátů se Starosty a Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09).
První dvě hodiny hovořil poslanec Volný. Po obědě přišlo málo poslanců
Většinu dopoledne ale ve sněmovně hovořil nezařazený poslanec Lubomír Volný. Řekl, že na výsledcích pandemie měla vinu i opozice. V projevu, během nějž stihl i telefonovat, prohlásil, že opoziční strany přispěly k úmrtí tisíců lidí. Ti byli podle něj „zavražděni“. Domnívá se, že i vzhledem k blížícím se volbám se nebude komise zabývat tím, čím by měla. Téměř dvě hodiny potom poukazoval na různé články, které si přečetl, a teorie o původu viru nebo vlivu vakcín. Komise by se tím podle něj měla zabývat, ale domnívá se, že nebude.
Po přestávce na oběd, která se kvůli času na poradu klubu SPD protáhla na tři hodiny, se poslanci sešli k pokračování, ale v jednacím sále se vyskytly technické problémy. Nejprve se zdálo, že je sněmovna neusnášeníschopná, protože hlasovací zařízení ukázalo nízký počet přihlášených. To však neodpovídalo optické zaplněnosti sálu. Nakonec předsedající Tomáš Hanzel (ČSSD) vyhlásil postupně dvě přestávky kvůli technickým problémům.
Ani potom ale nebylo přihlášeno dost zákonodárců. Představitelé stran, které mimořádnou schůzi svolali, dál trvali na tom, že je v sále více poslanců, než se přihlásilo. Komunisté je naopak kritizovali za to, že nedokázali zajistit dostatečnou účast a vyčetli jim některé obstrukční kroky z jiných schůzí. Nakonec se situace nezměnila, potřebných 67 poslaneckých karet vložených do hlasovacích zařízení se nenašlo a Hanzel následně mimořádnou schůzi přerušil, aniž by poslanci cokoli schválili nebo zamítli.
Na programu mimořádné schůze přitom ještě měla být informace vlády o vývoji pandemie a také poslanecká novela sněmovního jednacího řádu. Podle ní by poslancům hrozila za nepřístojné chování v parlamentu pokuta až do výše součtu jednoho platu a paušálních náhrad. Návrh reaguje na chování Volného a dalšího nezařazeného poslance Mariana Bojka (oba Volný blok), kteří v dolní komoře odmítají nosit respirátor nebo roušku.
Poslanci se měli zabývat na mimořádné schůzi ve druhém čtení vládní novelou zákona o ochraně označení původu a zeměpisných označení a několika mezinárodními smlouvami.
