Smlouvy nad 50 tisíc korun bez daně z přidané hodnoty budou muset úřady a další organizace zveřejňovat v centrálním registru, který povede ministerstvo vnitra. Příslušnou normu schválila Poslanecká sněmovna. Možnost veřejné kontroly smluv má zejména bránit korupci. Předloha, která nyní míří do Senátu, ale obsahuje i řadu výjimek. Některé společnosti tak smlouvy zveřejňovat nemusí.
Stát, kraje, větší obce a další organizace budou mít povinnost zveřejňovat smlouvy v centrálním internetovém registru od poloviny příštího roku. Po dalším roce má začít platit pravidlo, podle kterého budou nezveřejněné smlouvy neúčinné.
Trvalou výjimku z povinného uveřejňování smluv dostanou malé obce a firmy, ve kterých mají většinový podíl. Výjimku prosadil předseda poslanců opoziční ODS Zbyněk Stanjura, když koalice navrhovala dvouletý odklad.
Registru se vyhnuly i politické strany
Zákon se nebude vztahovat ani na společnosti s většinovým podílem státu, krajů nebo obcí, jejichž akcie se obchodují na burze. Konkrétně jde o energetický gigant ČEZ. Hlavní předkladatel normy Jan Farský z klubu TOP 09 a Starostové neprosadil návrh, aby ČEZ výjimku neměl. Neuspěl ani s požadavkem, aby se zákon vztahoval i na politické strany a hnutí a aby se musely zveřejňovat i objednávky a faktury.
Dále nemusí smlouvy zveřejňovat ani nestátní neziskové organizace s dotacemi nad dva miliony korun ročně.
Kalousek se kvůli Agrofertu pustil do Babiše
Právě neschválení ustanovení mířícího na Agrofert vyvolalo asi hodinovou slovní přestřelku mezi poslanci pravicové opozice v čele s Miroslavem Kalouskem (TOP 09) a poslanci ANO. „Brát si dotace od lidí a odmítat jim říct, co s těmi penězi dělám, tomu říkáte transparentnost? To je k smíchu!“ vzkázal Kalousek Babišovi. Poslanec Martin Kolovratník (ANO) ale svého předsedu hájil tím, že příjemce dotací podléhá mnohonásobné kontrole, při které se musí „svléknout do naha“ a „každou korunu vykázat“.
Kalousek ale naopak uspěl s požadavkem vyjmout z působnosti zákona šest institucí s takzvanými chráněnými rozpočtovými kapitolami, o nichž kvůli nezávislosti nerozhoduje vláda, ale sněmovní rozpočtový výbor. Jde například o Kancelář prezidenta republiky nebo Český statistický úřad.
Starší smlouvy v registru nebudou
Hnutí ANO se nepodařilo prosadit, aby se v registru zveřejňovaly i živé smlouvy. Tedy ty, které se uzavřely už dříve. „Pro tento návrh jsme hlasovali v podstatě pouze my,“ poznamenal šéf poslanců ANO Jaroslav Faltýnek. Jeho stranický kolega Radek Vondráček ale České televizi řekl, že hnutí chce téma ve sněmovně znovu otevřít: „Navrhnout bod k diskusi, případně například usnesením vlády zavázat ministerstva, aby zveřejňovala i své starší smlouvy. Dodnes jsou poskytována stamilionová plnění.“
Pro předlohu hlasovalo 116 ze 157 přítomných poslanců ze všech stran kromě KSČM. Proti bylo šest komunistických poslanců a občanský demokrat Jan Zahradník. Komunisté zdůvodnili záporný postoj k novele hlavně možným ohrožením státních podniků. „Mlsná konkurence chodí okolo a jenom čeká, až to bude zveřejněno,“ uvedl poslanec KSČM Jan Klán.
Stovky miliard z veřejných rozpočtů
Politici byli podle Klána tlačeni iniciativou Rekonstrukce státu, která za zákon silně lobovala, někam, kam vůbec nechtěli. Nikola Hořejš z iniciativy označil schválenou podobu zákona za minimalistickou: „Ale pořád se jedná o největší odtemnění toho, co utrácí stát, za posledních 15, 20 let, a vztahuje se to na stovky miliard z veřejných rozpočtů.“
