Praha – Školní jídelny provází české děti už bezmála 70 let. Na konci osmdesátých let bylo v Československu už víc než 10 000 jídelen, ve kterých se stravovalo 100 % dětí mateřských škol a víc než 90 % žáků základních škol. „Zkušenosti ze školních jídelen se výrazně liší nejen podle doby, ale také školu od školy. Někdy to byli nadšenci, kteří z mála dokázali udělat úžasné obědy, jindy to bylo zoufalé,“ řekl historik Martin Franc. A přetrvávají i oblíbená jídla školáků: rajská a ostatní omáčky nebo buchtičky s krémem.
„O možnosti systematizovat přístup ke školnímu stravování se začalo hovořit v období protektorátu,“ popsal historii vzniku školních jídelen Franc s tím, že nějaká forma školního stravování měla ještě delší tradici, zpočátku šlo ale především o aktivity charitativních organizací. „Po roce 1945 byla snaha, aby školní stravování bylo dostupné každému,“ dodal Franc. Svou roli při vzniku prvních školních jídelen hrál nejen sociální aspekt, ale také snaha o zdravé stravování.
Organizačně vznik školních jídelen řídilo ministerstvo školství. „Na to školní stravování se vztahovaly různé normy, takže určujícími kuchařkami pro školní jídelny byly právě tyto normy,“ vysvětlil Franc. Historik rovněž připomněl, že v 50. letech byly výrazně rozdílné možnosti než nyní, ještě fungoval lístkový systém a byl nedostatek některých potravin.
„Velký problém po celou dobu byl finanční limit, který byl vždy velmi nízký a velmi omezoval rozlet fantazie kuchařek školních jídelen,“ uvedl Franc, podle něhož byla dalším problémem také nízká kvalifikace kuchařek.
Největší změnou je možnost výběru jídel
Výrazně se fungování školních jídelen začalo měnit po roce 1989. „Mění se koncept školní jídelny jako takové, je tendence, aby jídelna poskytla větší výběr,“ uvedl Franc s tím, že na mnohých školách ale trvá systém školních jídelen beze změny dodnes.
Širší nabídka je výraznou výhodou dnešních jídelen také podle nutriční terapeutky Aleny Strosserové. „Zásadní rozdíl je, že dnes mají děti jídlo na výběr,“ uvedla Strosserová, která upozornila i na lepší přístup k dietnímu stravování.
Školy se musejí řídit takzvaným spotřebním košem, kde je stanovené, kolik masa, zeleniny, mléka nebo vajec musí děti celkem za měsíc dostat. Limituje je také cena, která za kompletní menu s polévkou a dezertem či salátem nesmí překročit 34 korun. Podle Strosserové se ale většina škol s cenou oběda do tohoto limitu vejde, nejčastěji čeští školáci platí za jedno jídlo 25–30 korun. „Rodiče platí pouze potraviny, což je zhruba třetina,“ vysvětlila Strosserová s tím, že režijní náklady platí zřizovatel, tedy nejčastěji obec, a mzdy kuchařek pak zaplatí ministerstvo školství.
