Praha – Nejen v souvislosti s každoročním svátkem Mezinárodního dne žen se v sociologických kruzích stále výrazněji hovoří o proměně rolí muže a ženy nebo úpadku rodiny jako tradiční instituce. Podle zakladatelky české odnože Gender Studies Jiřiny Šiklové se evropská civilizace stává stále více sobeckou a dítě jako závazek na celý život je pro mnoho lidí v raně produktivním věku především starost. Během třetí dekády života u takových lidí už převládá pocit prázdnoty. „Lidem, kteří si děti nepořídí, tak když dosáhnou 35 let, už jim to leze na mozek,“ tvrdí socioložka, ale dodává, že kariéra nemusí nutně vést k horší kvalitě rodičovství. „Doba, po kterou se dětem vytížená žena, nyní uvědomělá matka, bude věnovat, bude asi intenzivnější,“ dodává.
Jiřina Šiklová byla jednou z prvních osob, které českému prostředí představily do té doby ve světě již hojně rozvinuté teorie genderových studií. Bojovat proti předsudkům, zjednodušujícím představám o radikálním feminismu či vysvětlovat pravou úlohu Gender Studies je však prý nutné neustále. „Gender není o tom, že by se říkalo, že mezi muži a ženami nejsou či nemají být žádné rozdíly - jen si uvědomit, v čem ty rozdíly jsou a jak se to projevuje. Zda takové rozdíly, které existují, se dají ovlivnit sociální politikou. Gender není nic jiného, než že všechny problémy by měly být interpretovány z hlediska dopadu na muže a ženy. Nic jiného to není,“ vysvětlila.
Jedním z aktuálních témat je otázka zastoupení žen v byznysu a politice. Evropský parlament loni přijal rezoluci o nedostatečném zastoupení žen v řídících orgánech obchodních společností, tzv. regulační kvóty. Se současným zněním, které má zrovnoprávnit poměr mužů a žen ve vedoucích pozicích, však Šiklová polemizuje. Nemělo by podle ní jít o formu vynucených nařízení.
„Když si politická strana řekne o vnitřní kvóty, je to její věc. Já se domnívám, že je dobré o tom mluvit. Osobně jsem stoupenkyní toho, co je ve Skandinávii - poměr 4 ku 6, padni komu padni, ale není to povinné, pouze doporučené a oceňuje se tímto způsobem, co ta politická strana dělá,“ dodává Šiklová.
Mimo zastoupení žen v politických kruzích diváky zajímaly hlavně názory na mezilidské vztahy. Jak má vzniknout harmonický pár? Co se stoupající mírou rozvodovosti? Dostane se rodina opět na přední místo v žebříčku hodnot? „Je to otázka, kterou si stále klademe. Ta naše evropská civilizace je velice sobecká a dítě je závazek na celý život a nemůžete ho ovlivňovat, nemůžete si myslet, že ho prodáte nebo zpeněžíte. Neplynou nám z toho žádné profity. Je to starost. Ale lidem, kteří si děti nepořídí, tak když dosáhnou 35 let, už jim to leze na mozek,“ zamýšlí se socioložka.
„Člověk musí skutečně žít v rámci určité společnosti a v rámci ní musí mít určitá očekávání. Já se domnívám, že tím, že ženy nemohou spoléhat, že by se o ně muži postarali, tak si hledají svoje vlastní zabezpečení, profesi, prostředky jak se uživit, a pořídí si děti v 28 nebo 30 letech. Je také pochopitelné, že ženy, když se uplatní, tak je to zkrátka polovina lidstva. Nechat polovinu lidstva v postavení, že se nemohou podílet na společnosti, je trochu špatné. “
„Žena, která se věnuje profesi, nebude mít čas na výchovu. Ale zase krátká doba výchovy od vzdělané matky, která si uvědomuje, jak je pro ni to dítě důležité, je možná významnější, než když ženské jdou do parku, spíše se baví se mezi sebou, a na děti pouze řvou.“
