Praha – Česká asociace sester vyzývá nemocnice, aby věnovaly více pozornosti výživě pacientů. Podle průzkumu totiž celých 60 procent zdravotníků stravu nepovažuje za součást léčby. Zdravotnictví personál ale upozorňuje, že právě správná a kvalitní výživa je klíčová jak pro krátkodobou, tak pro dlouhodobou léčbu. Nechutenství nebo hladovění totiž léčbu komplikuje, prodlužuje, a tím pádem i prodražuje. Podle asociace 40 procent pacientů v nemocnicích trpí podvýživou, v léčebnách hladoví až 60 procent lidí.
„Mezery jsou v tom, že zdravotník a pečující o pacienta si nepřipouští nedostatečnou výživu jako problém,“ uvedla Tamara Starcovská ze sekce nutričních terapeutů České asociace sester. Dnes platí, že 40 procent pacientů nemá schopnost jídlo sníst; ze zbylých 60 procent pak více než třetina pacientů z nich sní jen polovinu porce a necelá pětina se jídla téměř nedotkne (viz tabulka).
Přísun potravy však lékaři až na výjimky nesledují. Právě v jídle jsou přitom logicky obsaženy látky, které pomáhají k uzdravení. Namísto toho dochází k přešlapům. „Pacient třeba po vyšetření střev dostane potom klasickou dietu číslo 3 a vzhledem k tomu, že 3 dny hladoví a dieta číslo 3 je ten den zrovna čočka a párek, tak to určitě není vhodná strava,“ popisuje běžnou praxi Jana Poláková, nutriční terapeutka z havlíčkobrodské nemocnice.
Aktivitu sester ministerstvo podporuje
Chybu ve výživě může odhalit nutriční screening a v takovém případě povolá lékař nutričního terapeuta. V Česku zatím takový specialista obstarává 117 pacientů. Ideální stav by byl, kdyby jich měl na starosti padesát. I to léčbu prodlužuje.
Aktivita asociace sester má podporu i ze strany ministerstva zdravotnictví. To podle ministryně v demisi Dany Juráskové připravilo i akční plán, jak hladovění pacientů zabránit. „Nejdůležitější je nepochybně organizace práce u pacientů, kteří potřebují asistence při podávání stravy, a pak i identifikace pacientů, kteří mají výživový problém,“ řekla Jurásková.
