Krkonoše zřejmě uvítaly staronové obyvatele. Po 220 letech byla na polské straně spatřena medvědice se třemi mláďaty. Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) považuje tyto zprávy za věrohodné. Pokud se budou turisté pohybovat po vyznačených stezkách, tak není důvod k panice, sdělil mluvčí parku Radek Drahný. Podle ochranářů může jít o migrujícího jedince.
Senzace roku, míní ochranáři. Do Krkonoš se zřejmě po 220 letech vrátili medvědi
Šelmy spatřil turista v odlehlé části polské strany Sněžky na stezce v Sowie Dolině. Podle polských médií k tomu došlo v sobotu 23. června.
„Pokud je to pravda, tak je to senzace roku. Jinými slovy, splést si vlka se psem je pravděpodobné, ale splést si medvěda s čímkoli jiným je dost nepravděpodobné. Tomuto hlášení z řad veřejnosti proto přikládáme velkou váhu,“ řekl Drahný.
Medvědi by se mohli objevit i na české straně hor. „Je několik lokalit, kde by měli klid a prostor. Jsou oblasti v západních i východních Krkonoších, ale nebudu to konkretizovat,“ řekl Drahný. Poslední medvěd byl v Krkonoších na české straně uloven v roce 1802 v Obřím dole.
obrázek
Pozor na výlety mimo značené stezky
Návštěvníkům, kteří se budou pohybovat po vyznačených stezkách, prý bezprostřední nebezpečí nehrozí. „Není důvod k panice. Vydat se ale v tento okamžik do lokalit, které jsou stranou turistických cest, bych si ale rozmyslel. Stezky jsou provoněné lidským pachem, je tam ruch, tam medvěd nepůjde. Mimo značené stezky ale riziko hrozí. Za předpokladu, že jde o medvědici s mláďaty, tak při setkání s člověkem se může začít bránit,“ upozornil Drahný.
Ochranáři předpokládají, že se medvěd do Krkonoš mohl přesunout z jiné části Evropy, není ani vyloučeno, že tudy jen prochází. „Kdyby to byl medvěd samotář, šlo by s největší pravděpodobností o migrujícího jedince. Medvědice s mláďaty by se tady klidně mohla chtít usadit,“ dodal.
Pokud se výskyt medvěda v Krkonoších potvrdí, půjde o další velkou šelmu, která našla cestu zpět do nejvyšších českých hor. Po letech se v Krkonoších objevují i vlci, i když zoologové nepředpokládají, že by se tam usadili. Jde spíše o migrující jedince.
Medvědi byli kdysi na Šumavě, na Slovensku jich žijí stovky
Medvědi dříve žili i na Šumavě. Poslední zvíře zastřelil v roce 1856 poblíž Jeleních vrchů lesník Johann Jungwirth. Dodnes tuto medvědici připomíná pomníček na takzvané medvědí stezce. Podle pamětníků však byly medvědí stopy na Šumavě nalézány ještě koncem 19. století.
Jinde v Čechách byli medvědi vyhubeni mnohem dříve, většinou už v průběhu 17. a 18. století. Déle se populace medvědů hnědých udržela na Moravě. Tam byl poslední kus zastřelen až koncem 19. století. Do Beskyd se však díky sousedství se Slovenskem občas nějaký medvěd zatoulal i během 20. století. Teď se v Beskydech nepravidelně vyskytuje jeden až několik málo jedinců. Na Slovensku pak žije asi 700 medvědů hnědých.
- Návrat velkých šelem na Šumavu, potažmo do Česka potvrzuje celoevropský trend. Podle prestižního vědeckého časopisu Science už původní velké šelmy obývají zhruba třetinu rozlohy starého kontinentu.
- Medvědi, vlci, rysi nebo rosomáci navíc nežijí jen v přírodních rezervacích nebo odlehlých divočinách, ale stále častěji přímo v blízkosti lidských obydlí.
- - Volně žijících medvědů je v Evropě asi 17 tisíc.
- Počty vlků se ve volné přírodě odhadují na 12 tisíc.
- Na starém kontinentu žije asi devět tisíc rysů.
- Rosomáci žijí pouze na severu, ve Skandinávii dosahuje jejich populace asi 1250 kusů. - - Zemí zaslíbenou masožravým šelmám je Finsko, to je totiž jediné místo, kde žijí všechny tyto druhy pohromadě.