Praha - Doživotní imunita zákonodárců a ústavních soudců bude zrušena. Napodruhé totiž ústavní novelu Senát přijal, prezident ji nemůže vetovat. Zrušení doživotní imunity zákonodárci slibují už roky, dosud ale chyběla politická vůle. ODS požadovala přísnější verzi normy, o jejím návrhu ale senátoři nakonec vůbec nehlasovali.
Pro novelu hlasovalo 58 senátorek a senátorů, tedy více než potřebná třípětinová většina. Proti předloze byli zástupci ODS, kteří chtěli imunitu omezit ještě přísněji, vztahovat by se
podle nich měla jen na projevy v parlamentu.
Podle přijaté normy mají být zákonodárci a ústavní soudci chráněni před stíháním po dobu mandátu. Nadále trvá možnost vydat je ke stíhání okamžitě, to ale podléhá hlasování příslušné komory. „Znamená to, že je-li podána žádost o vydání, komora rozhodne a v případě, že souhlas nedá, nebude stíhání vyloučeno navždy, ale po skončení mandátu bude moct být příslušný poslanec, senátor, ústavní soudce normálně stíhán jako kdokoliv jiný. Dosud když nebyl souhlas vydán, bylo stíhání navždy vyloučeno. To je v současné době nesmyslné…,“ komentoval přijatou normu člen ústavně-právního výboru Jiří Dienstbier (ČSSD).
Podle něj ale není třeba si představovat nějakou výraznou změnu dosavadní praxe, protože zákonodárci žádost o vydání většinou vyslyšeli. Dodal, že bylo nutné přijmout tuto verzi, protože nic jiného nebylo možné prosadit. Návrh ODS označil Dienstbier jako taktitku, jak zrušení doživotní imunity opět odložit. „Pokusů bylo už mnoho a opakovaně se je podařilo sestřelit právě taktikou, že přijmeme něco ještě lepšího, radikálnějšího a ono se pak nepřijme nikdy nic,“ prohlásil pro ČT.
Senátor z ODS Jaroslav Kubera ovšem zákon kritizuje, protože se nevztahuje výlučně na projevy a hlasování v parlamentu. „To, co jsme dostali z Poslanecké sněmovny, je částečné řešení, které nám nedovolí problém odškrtnout,“ upozornil Kubera. „Poslanec udělá všechno pro to, aby byl na další kandidátce do Poslanecké sněmovny, do sněmovny se dostal a čekal další čtyři roky. Ten zákon je populistické gesto.“
Místopředseda frakce ODS Miloš Vystrčil navrhoval dílčí úpravu, podle níž by se zákonodárce mohl sám vydat k trestnímu stíhání bez ohledu na rozhodnutí své parlamentní komory. Bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová (za SZ) ale upozornila na rozsudek evropského soudu, podle něhož vůle parlamentu v případě vydání k trestnímu stíhání stojí nad vůlí jeho člena. „Kdo se chce očistit před soudem, má se vzdát mandátu,“ uvedla.
Proti novele se postavil předseda senátorského klubu Zemanovců a komunistů Vladimír Dryml, podle něhož při stavu dnešní justice k tomu česká společnost ještě nedozrála a politici jsou prý jako lovná zvěř. Proti byl také Jaromír Štětina (TOP 09), ačkoli měl zrušení doživotní imunity ve svém volebním programu. Potřebu zachovat ji zdůvodnil sílícími snahami o sociální inženýrství marxistického typu a vzrůstáním „komunismu s různými odborářskými militantními hnutími“. Václav Homolka (KSČM) pak prohlásil, že jeho strana žádné násilné převzetí moci nechystá.
Kateřina Klasnová (VV), předkladatelka návrhu: „Považuji to za obrovský úspěch, protože se to povedlo po dvaceti letech a na osmnáctý pokus, pokud nepočítám různé pozměňovací návrhy.“
