Senátoři požadují, aby soud zrušil zákaz billboardů u dálnic. Reklamu nahradila vlajka

Vlajka lemuje dálnice. Firmy tak protestují proti rušení billboardů (zdroj: ČT24)

Zákaz billboardů u dálnic a silnic první třídy posoudí Ústavní soud. S návrhem na jeho zrušení se na soud obrátilo 17 senátorů. Za senátory jedná Václav Chaloupek (Občané patrioti), návrh na zrušení části zákona si nechali zpracovat od advokáta a bývalého ústavního soudce Stanislava Balíka. Majitelé reklamních ploch na protest oblepili billboardy českými vlajkami.

„Skupina senátorů má zato, že nelze upřednostnit veřejný zájem takovým způsobem, že by bylo zasahováno do vlastnických práv, ať už majitelů pozemků, nebo majitelů samotných billboardů,“ přiblížil Balík pro ČT jádro senátorského návrhu na zrušení části novely zákona o pozemních komunikacích.

Čtyři dny předtím, než termín vyprší, ohlásit ústavní stížnost mi připadá spíše jako poslední snaha zvrátit naplnění zákona. Senátoři měli reagovat před třemi nebo pěti lety, pokud mají názor, že je zákon protiústavní.
Dan Ťok

Novela v roce 2012 kvůli bezpečnosti silničního provozu reklamní plochy omezila a pro ty stávající ponechala pětileté přechodné období, které se blíží ke konci. Od září tak mají billboardy začít mizet.

Jako by zákon přikazoval majitelům třípatrových domů zrušit druhé patro

Balík připomněl, že ÚS už jednou zrušil zákon, který umožňoval plošně vyvlastnit pozemky potřebné pro stavbu třetí rozjezdové dráhy na ruzyňském letišti. Připodobnil postup státu k situaci, kdy by stát vydal povolení stavět třípatrové domy a ve chvíli, kdy by tu třípatrové domy stály, zákonodárci by přijali zákon, v němž by nařizovali majitelům domů se třemi patry zbořit na vlastní náklady druhé patro.

Řešit záležitosti jednotlivě je dražší, ale právně v pořádku

Zvýšení bezpečnosti silničního provozu lze podle senátorů dosáhnout i jinými metodami než plošným řešením, například lze odstraňovat nepovolené reklamní plochy a neprodlužovat nájemní smlouvy billboardům na státních pozemcích či mostech. Podle senátorů také připadá v úvahu změna zákona, která umožní odstranit konkrétní nebezpečné billboardy s ohledem na veřejný zájem, případně je vyvlastnit s náhradou.

„Byť jsou varianty individuálního řešení jistě oproti řešení danému napadenými ustanoveními organizačně složitější a finančně nákladnější, jsou naopak zcela v souladu s principy právního státu, k nimž se ČR počítá, a v rovině etické i odpovídají principům dobré správy,“ stojí v návrhu, který bude jako soudce zpravodaj řešit Vladimír Sládeček.

Místo reklamy česká vlajka

Majitelé billboardů na protest oblepili reklamní plochy u dálnic vlajkami ČR. Chtějí tak upozornit právě na zákaz umísťování reklamních nosičů ve vzdálenosti až 250 metrů od vozovky. Podle zjištění ÚAMK je u českých dálnic 875 billboardů, které budou muset majitelé do pátku odstranit. Svaz provozovatelů venkovní reklamy, který sdružuje asi 60 procent majitelů venkovních reklamních ploch, považuje zákaz za nesmyslný.

Pracovníci vylepují vlajku na billboard
Zdroj: ČT24

Podle ministerstva dopravy se zřejmě nepodaří dostat reklamní plochy od dálnic a silnic první třídy hned na začátku září. Pokud billboardy neodstraní sami jejich majitelé, musí je k tomu úřady oficiálně vyzvat. Ty, které zůstanou, bude odstraňovat Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a náklady vymáhat po majitelích poutačů, nebo pozemku. Vyklizení reklamních ploch od silnic tak patrně potrvá měsíce.

Nicméně podle ministerstva se povinnost odstranit poutače vztahuje i na billboardy se státní vlajkou. Vyobrazení zástavy podle úřadu usnadní identifikaci poutačů, které se mají odstranit. Úřad očekává, že většina provozovatelů poutače do pátku 1. září odstraní sama. Pokud se tak nestane, bude je Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) zakrývat a následně samo odstraňovat. Náklady na tyto práce pak bude vymáhat po majitelích poutačů nebo pozemků, na kterých stojí.

„Postup státu, který na jedné straně smlouvami, povoleními a licencemi umožňuje provozovatelům venkovní reklamy legální podnikání, a nyní, přestože jsou tyto smlouvy, povolení a licence stále platné, jim toto podnikání bez náhrady zakazuje, je faktickým vyvlastněním,“ podotkl prezident svazu Marek Pavlas. Dodal, že vyvlastnění soukromého majetku připouští ústava jen ve veřejném zájmu a za náhradu. Veřejný zájem stát nikdy neprokázal a žádnou náhradu neposkytl.