Praha – Předsedkyně Rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Petruška Šustrová přisuzuje problematizaci ústavu poltickým výrokům a médiím. Za odvoláním bývalého ředitele Daniela Hermana podle ní rozhodně nestojí politická objednávka, ale problémy s vědeckou činností, s digitalizací Archivu bezpečnostních složek či odliv řady zkušených historiků. Členka rady a předsedkyně Konfederace politických vězňů (KPV) Naděžda Kavalírová ale v reakci zopakovala, že rada na politickou objednávku pracuje.
„Pan ředitel nebyl odvolán z politických důvodů a rada, ani žádný člen, pokud je mi známo, na žádnou objednávku politických stran nejedná. Projevím trochu údiv, kolik rozruchu vyvolalo odvolání ředitele jedné instituce a slyšeli jsme občas tak silná slova, jako že s tím sedí a padá demokracie v této zemi,“ prohlásila Šustrová.
Omezovat vědecký názor je nepřípustné
Obměněná rada se podle ní „rozsáhle“ zajímala o chod instituce. Z Hermanem dodaných materiálů dospěli radní k závěru, že instituce „nepracuje tak, jak by měla a mohla“. „Dospěli jsme k názoru, že jednotlivé projekty jsou poněkud chaotické a nelze z nich složit souvislý celek… Což je jedna část práce ústavu, ta vědecká,“ tvrdí šéfka rady. Radě jde prý o to, aby se jí svěřená instituce zapojila do sítě akademických a vědeckých institucí podobného zaměření. „Jakékoli omezování vědeckého názoru je pro nás zcela nepřípustné,“ dodala Šustrová.
V další sféře, a sice digitalizace archiválií, se nikdy radní podle Šustrové nesetkali s koncepcí. „Obě činnosti, jak vědecká, tak digitalizační, probíhaly podle ročních plánů a byla schvalována jejich roční činnost. Rada je ale toho názoru, že ústav a archiv, kterým přikládáme tak velkou závažnost, by měly pracovat podle plánů dlouhodobějších,“ dodala. Radní Michal Uhl připomněl, že rada svá zasedání nově zpřístupnila veřejnosti mimo jiné prostřednictvím internetových stránek ústavu, kam ukládá nahrávky svých zasedání.
Kavalírová politickou objednávku za novými radními vidí
Na tiskové konferenci se o slovo přihlásila i bývalá předsedkyně rady ÚSTR Naděžda Kavalírová. Podle ní s personální obměnou zavládlo v radě „trochu jiné klima“. V prohlášení Kavalírová konstatuje, že pod jejím vedením, kdy ještě seděla v čele rady, nepracovala instituce v režii žádné politické strany. Věnovala se prý hlavnímu úkolu, a sice odhalování, zdokumentování a zveřejňování „plné pravdy“ o totalitních systémech z doby komunismu a nacismu. „Z veřejně dostupných pramenů se domnívám, že nově zvolená rada ústavu pracuje na politickou objednávku,“ uvedla Kavalírová ve svém prohlášení.
Foglová má být provizorní ředitelkou maximálně rok
„My jako členové rady jsme se dohodli na tom, že nový ředitel vzešlý z výběrového řízení musí být znám nejpozději na konci dubna příštího roku. Důvody si jistě umíte vyložit, souvisí to s tím, aby to nezasáhlo do té nejžhavější fáze předvolební kampaně,“ prohlásil místopředseda rady Lukáš Jelínek. Podle něj se rada bude na květnovém zasedání zabývat kritérii a podrobnostmi výběrového řízení.
Miroslav Vodrážka, místopředseda nezávislých odborů ÚSTR:
„Pro nás bylo důležité, že když byla zvolena paní Foglová, prohlásila, že byla už počátkem února oslovena předsedkyní rady paní Petruškou Šustrovou. Připravovali, to my už dnes víme, politický scénář… V okamžiku, kdy ČSSD zjistila, že tento ústav může politicky uchopit, to znamená najmenovat tam své lidi, což udělala, že tímto způsobem může získat vliv a moc nad institucí. To se prostě realizovalo.“
