Předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval před soudem kritizoval bývalého šéfa společnosti Sazka Aleše Hušáka, který čelí žalobě České unie sportu o dva miliony korun za poškození dobrého jména svazu i českého sportu obecně.
Konkurz na Sazku byl vyhlášen koncem května 2011. Firmu získaly skupiny PPF a KKCG, které ve výběrovém řízení nabídly nejvyšší částku 3,81 miliardy Kč.
Kejval při výpovědi zpochybnil Hušákovo vedení firmy. Mimo jiné jej označil za guru, kterého všichni poslouchali. Bývalý šéf Sazky k soudu ze zdravotních důvodů nedorazil. Jeho advokátka však již dříve žalobu i Hušákovu údajnou vinu za krach Sazky odmítla. Soud bude pokračovat 10. listopadu, kdy by se měly stihnout závěrečné návrhy.
Žaloba Hušáka v roli šéfa Sazky označuje jako „diktátora“, který v podstatě může za krach společnosti. Potíže Sazky odstartovala výstavba multifunkční arény, která vznikla pro mistrovství světa v hokeji před deseti lety. Původní odhad její ceny 2,75 miliardy se vyšplhal na devět miliard korun. Podle žaloby byla celá stavba financována z cizích zdrojů, což vedlo k zadlužení Sazky a jejímu pozdějšímu pádu.
Hušák podle žaloby vyplácel mimořádně vysoké odměny nebo plýtval penězi za marketingové a poradenské služby. Za další nepřiměřené náklady žaloba označila útraty za soukromé letadlo, osobního řidiče, kuchaře, sekretářky nebo nákupy pozemků, vinařství či objektů za desítky milionů korun. Peníze vynakládal podle něj i přesto, že firma již byla v krizi, protože nezvládala splácet úvěry na výstavbu arény. O krizi prý navíc Hušák akcionáře neinformoval a naopak třeba ve výročních zprávách tvrdil, že je společnost v dobré kondici. Všechny tyto body pak podle žaloby poškodily sportovní svaz.
Soud nyní rozplétá, zda představitelé někdejšího ČSTV měli od Hušáka dostatečné informace o hospodaření a případných problémech loterijní firmy, které vznikly kvůli výstavbě hokejové haly. ČSTV byl většinovým vlastníkem základního kapitálu Sazky v hodnotě zhruba 2,1 miliardy korun. Po krachu firmy svaz za akcie získal jen 29 milionů korun.
Kejval popisoval, jak byl jako zástupce minoritního akcionáře ČOV na jednom jednání valné hromady Sazky. Tvrdil, že před jednáním neměl čas na dostatečné studium podkladů, protože většina z nich údajně kvůli obchodnímu tajemství nemohla opustit sídlo firmy a byla uzamčena v sejfu. Ve většině bodů se proto zdržel hlasování. "To nebyla žádná valná hromada. Tam všichni přišli a zvedali ruce. Já jsem koukal jako blázen," prohlásil Kejval. Pak už na valné hromady odmítl chodit. Přišel pouze jednou, a to na začátku roku 2011, kdy se neúspěšně hlasovalo o odvolání Hušáka.
ČSTV chce kvůli krachu Sazky po Hušákovi také 951 milionů jako náhradu škody a ušlý zisk. Tato část žaloby však byla vyloučena k samostatnému projednání, bude o ní muset rozhodovat specializovaný senát zaměřený na škody způsobené jednatelem společnosti.
Zároveň však zkritizoval i dění na valných hromadách ČSTV, jelikož prý jednotlivé sportovní svazy nezajímalo dění v Sazce, nýbrž rozdělování peněz, které sportovcům ze Sazky plynuly. "ČSTV nepochopil, že je ta situace vyhrocená," podotkl Kejval.
Před soudem vypovídal i bývalý dlouholetý šéf ČSTV Vladimír Srb, který tvrdil, že do dubna 2010 nevěděl o problémech Sazky. Jako další ze svědků vystoupil člen výkonného výboru ČSTV Karel Malý, který seděl i v představenstvu Sazky. Podle něj vedení loterijní firmy do poslední chvíle věřilo a doufalo, že se podaří finanční krizi firmy vyřešit.
