Praha - Třetina studentů by souhlasila se školným. Vyplývá to z dnes zveřejněného průzkumu ministerstva školství (MŠMT) mezi více než 11 tisíci vysokoškolskými studenty, kteří by byli ročně ochotni platit školné ve výši 15 tisíc korun. Větší podporu má ale takzvané odložené školné. Téměř polovina dotázaných totiž uvedla, že náklady na studium převyšují jejich finanční možnosti a 40 procent studentů by uvítalo zvýhodněnou studentskou půjčku. Podle výsledků výzkumu chce MŠMT připravit zákon o finanční pomoci studentům.
Chystaná reforma vysokých škol počítá například se zavedením školného, kterému by měl předcházet systém půjček, spoření na vzdělávání a zavedení přímé podpory studentů. Podle ministerských úředníků by se tak mělo otevřít vzdělání i lidem ze sociálně slabých rodin. Výsledky výzkumu totiž ukázaly, že vysokoškolská studia stojí průměrně 8163 korun měsíčně. Podle 18 procent respondentů studium neúměrně finančně zatěžuje jejich rodiče.
Náměstkyně ministryně školství Jana Matesová:
„Sociální postavení rodin studentů je výraznou bariérou jejich možnosti studovat a soustředit se na studium.“
„Náš tým připravuje pro MŠMT návrh na zavedení moderního systému finanční pomoci studentům, který by ekonomické bariéry odstranil a studium umožnil všem nadaným mladým lidem, kteří o něj projeví zájem,“ uvedl Jakub Fischer, který se na ministerstvu zabývá přípravou reformy.
První návrh změn školy na jaře odmítly
Průzkumu se od srpna do listopadu tohoto roku zúčastnilo 11 743 vysokoškolských studentů. Na přípravu reformy vysokých škol úřad získal asi 90 milionů korun z evropských fondů. Výzkum mezi studenty navazuje na podobně rozsáhlé dotazování mezi akademiky. Podle jejich názorů chce zase ministerstvo zpracovat reformní zákon o vysokých školách.
První návrh změn připravili úředníci loni na jaře, školy jej ale odmítly. Nelíbil se jim třeba navržený způsob financování škol, změny v obsazení správních rad nebo předpokládaná užší spolupráce se soukromým sektorem.
