Praha – Sčítání lidu, domů a bytů, které Česko koncem března čeká, patří k nejrozsáhlejším statistickým zjišťováním. Zatímco letos je možné vyplnit formulář i přes internet a výsledky se budou zpracovávat elektronicky, před sto lety používali statistici mechanickou děrovačku. První sčítání lidu na českém území pak historici evidují již v jedenáctém století.
O prvním sčítání lidu a majetku v českých zemích vypovídá tzv. litoměřický spis. Jedná se o sumář majetku litoměřického kostela z roku 1058, který je součástí zakládací listiny knížete Spytihněva II.
Informace získané ze sčítání lidu měly zpočátku pro panovníka dva základní významy: Jednak se jednalo o přesný počet poddaných, kteří mohou platit daně, dále šlo o přehled počtu mužů, kteří jsou schopni nastoupit do armády. „Byly peněžité tresty, které se pohybovaly podle dochovaných dokumentů v rozpětí od jednoho do dvaceti zlatých. Pokud ten dotyčný nebyl schopný zaplatit pokutu, tak mohl být uvězněn až na jeden týden,“ řekl místopředseda Českého statistického úřadu Stanislav Drápal.
Sčítajícího zprvu zajímal pouze věk, pohlaví a majetek, v průběhu novověku se však počet otázek rozšiřoval. Zjišťovalo se mj. to, zda byl dotyčný narozen v manželství nebo mimo něj.
Zlomové rozhodnutí dala Marie Terezie
Za významný mezník jde označit rozhodnutí císařovny Marie Terezie, která 13. října 1753 vydala patent o každoročním sčítání lidu. K tomu došlo o rok později a poprvé se konalo současně a jednotně v celém rakouském soustátí. Vedle toho Marie Terezie zavedla i číslování domů. „Sčítání bylo systematické. Bylo potřeba označit domy, aby bylo jasné, co již bylo sečteno a co sečteno nebylo. Současně bylo nařízeno, že osoby, které se sečtou, si nesmějí měnit příjmení,“ doplnil Stanislav Drápal.
Od 80. let 18. století byly na panstvích (později v obcích) a městech založeny tzv. populační knihy, v nichž byla zachycena zvlášť každá rodina se všemi členy domácnosti; případné změny (úmrtí, narození atd.) byly do těchto knih zanášeny na základě ohlašovací povinnosti hlavy rodiny. I toto opatření statistický přehled o počtu obyvatelstva v habsburské monarchii výrazně usnadnilo.
Za první sčítání moderního typu je možné označit to z roku 1869. Zjišťoval se věk a pohlaví, zaznamenávaly se případné fyzické i mentální vady. Do formulářů se vyplňovala státní příslušnost, rodinný stav, náboženské vyznání a obcovací řeč (úřední jazyk), od roku 1880 také gramotnost sčítané osoby. Otázkou na obcovací řeč Vídeň nepřímo mapovala etnickou skladbu obyvatelstva, z dat sčítání také šlo vyčíst ekonomické znaky.
Jak se narodil Budvar…
Kuriózní dohru mělo sčítání z roku 1890. Německý majitel tehdejšího měšťanského pivovaru v Českých Budějovicích po českých zaměstnancích požadoval, aby se přihlásili k německé národnosti. Ti však majitelův požadavek odmítli a následný spor vyvrcholil žádostí šéfů pivovaru, aby si založili pivovar vlastní. V létě 1894 se tak začaly upisovat první akcie nově vznikajícího budějovického Budvaru, který zahájil produkci o dva roky později.
Období první republiky přineslo Čechům a Slovákům svobodu. Poprvé se mohli ke své národnosti přihlásit svobodně podle vlastního přesvědčení, a nikoli podle úředního jazyka, tedy němčiny. Národnost přitom nebyla s jazykem provázána úplně pevně. Její definice jako „kmenové příslušnosti“ umožnila, aby se ke své národnosti přihlásili i Židé nebo Romové, přestože nemluvili hebrejsky nebo romsky.
V roce 1930 se formuláře rozšířily i o otázku plodnosti žen. „Takové informace nikdy nebyla. Nově se zjistila tzv. generační plodnost, tedy kolik dětí měly ženy narozené v roce 1900 a kolik měly dětí za celé své reprodukční období, to je od 15 do 49 let,“ informovala Český statistický úřad Jiřina Růžková.
Za protektorátu se podařilo nesčítat
Nacistická správa chystala sčítání lidu i v roce 1940. Jeho konání na území protektorátu Čechy a Morava ale zabránili čeští politici a demografové. Argumentovali nepřipraveností, hlavní snahou ale bylo neposkytnout okupační mocnosti spolehlivé podklady pro válečné hospodářství. Další řádné sčítání lidu proběhlo až v roce 1950. V roce 1960 se pak statistici poprvé dozvídají v jakých podmínkách a bytech žijí celé rodiny. Další významnou změnu přinesl rok 1991 – lidé se můžou vyjádřit se k náboženskému vyznání a národnost můžu uvést i Moravané a Slezané.
- Marie Terezie zdroj: wikipedia http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/3/215/21409.jpg
- Hollerithova děrovačka používaná při sčítání lidu autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2348/234754.jpg
- Budějovický Budvar autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2348/234764.jpg
- Tomáš Garrigue Masaryk autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1110/110910.jpg
- Sčítání lidu, domů a bytů 1991 autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2348/234762.jpg
