Praha - Poslanci a senátoři sice schválili úpravu ústavy, která může vést k předčasným volbám, nicméně opět hrozí, že i tato novela ústavy může být předmětem další stížnosti u Ústavního soudu (ÚS). Takovou možnost po hlasování ve sněmovně připustil i nezařazený „rebel“ poslanec Miloš Melčák, který pro novelu ruku nezvedl. Jeho právní zástupce a bývalý vicepremiér Jan Kalvoda, jenž se na přípravě ústavy v roce 1992 také podílel, již začátkem září připustil, že přijatá trvalá změna ústavy skončí na stole ústavním soudcům. Nicméně Kalvoda tvrdí, že vše záleží na poslanci Melčákovi: „Záleží na rozhodnutí pana Melčáka. Necháme ale Parlament ještě pár dní pracovat,“ řekl Kalvoda.
Kromě Melčáka by mohl se stížností přijít také nezařazený poslanec Juraj Raninec. Sice souhlasí s doplněním ústavy o možnost samorozpustění sněmovny a chce, aby byly volby co nejdříve, ale nelíbí se mu překotnost, s jakou politici v tak závažné věci postupovali. „Mně vadí ten postup, jaký se zvolil. Že třeba na jednání výboru se nechala jen jedna hodina,“ uvedl Raninec pro ČT24.
Představitelé dvou největších stran jsou nicméně přesvědčeni, že novela, kterou v pátek bleskově schválila sněmovna i Senát, české ústavě neodporuje. „Doplňujeme jeden bod do článku 35. Tam není nic napadnutelné. Tam žádná retroaktivita neexistuje,“ myslí si šéf Senátu Přemysl Sobotka. Podle šéfa ČSSD Jiřího Paroubka by navíc zrušení novely ústavy v momentě, kdy by už byla rozpuštěná sněmovna, mělo katastrofální následky: „Ten systém, pokud by touto cestou Ústavní soud šel, tak by znamenal vlastně zablokování chodu státu.“
Ústavní právník: Problém retroaktivity přetrvává
Skutečnost, že i řešení, které v pátek přijali zákonodárci, může být napadeno u Ústavního soudu, potvrdil pro zpravodajský kanál ČT24 i ústavní právník Radovan Suchánek z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. „Přijaté úpravy ústavy mohou být teoreticky podle čtvrtečního nálezu Ústavního soudu dalším nálezem Ústavního soudu zpochybněny,“ komentoval současnou ústavní krizi Suchánek s tím, že po čtvrtečním nálezu se rozhodně nelze domnívat, že by nebylo možné napadnout jakoukoli ústavní novelu před ústavním soudem.
Řešení, které v pátek přijali jak poslanci, tak i senátoři řeší podle Suchánka jen část problémů, které byly spjaty se zrušeným ústavním zákonem o zkrácení volebního období. Byl tím vyřešen jen problém jednorázovosti. To znamená, že zákonodárci se shodli na zakomponování trvalého ustanovení do ústavy, které umožňuje rozpustit Poslaneckou sněmovnu na základě jejího vlastního návrhu, ale zůstává problém druhý, a to je problém retroaktivity.
Právě na ten také poukázal Ústavní soud jako na problém porušení jedné z těch podstatných záležitostí demokratického státu. Ústavní soud totiž ve svém nálezu porovnával zrušený ústavní zákon o zkrácení volebního období s ústavním zákonem, kterým bylo stanoveno volební období České národní rady (ČNR) v roce 1990. Ten tehdy sice ČNR zkrátil volební období, ale až té následující, která vznikla po dalších volbách, tudíž tehdejší Parlament si nezkracoval své vlastní volební období.
Z nálezu Ústavního soudu:
Ústavní soud tomu zrušenému zákonu vyčítal, že nebyl přijat před konáním voleb a před konstituováním zastupitelského sboru. „Ústavní soud závěrem konstatoval, že napadený ústavní zákon je i retroaktivní, přitom princip zákazu retroaktivity práva patří také mezi podstatné náležitosti demokratického právního státu. Retroaktivita napadeného ústavního zákona spočívá v tom, že změnou pravidel v průběhu volebního období bylo porušeno právo občanů volit a být voleni se znalostí podmínek utváření z voleb vzešlých demokratických orgánů veřejné moci, včetně znalosti jejich volebního období.“
Suchánek proto připouští, že pokud bude nyní schválená novela opět napadena, jak avizuje poslanec Melčák, existuje nebezpečí, že dopadne stejně jako ústavní zákon o zkrácení volebního období, který Ústavní soud ve čtvrtek zrušil. Podle nálezu Ústavního soudu by tato trvalá změna ústavy mohla být aplikována až pro následující sněmovnu. Ústavní soud podle Suchánka nicméně ve svém nálezu připouští, že je možné, že Parlament ještě přijme nějaké ústavně konformní řešení, nenaznačil však, jak by takové řešení mohlo vypadat.
- Juraj Raninec autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/752/75139.jpg
- Miloš Melčák a Jan Kalvoda u Ústavního soudu autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1103/110215.jpg
- Pavel Rychetský autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1102/110182.jpg
