Federalizace Evropské unie v současné době není reálná, shodli se končící ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) a místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička (nestr. za ANO). Oba politici tak v Otázkách Václava Moravce reagovali na návrh šéfa německé sociální demokracie Martina Schulze. Podle Zaorálka i Teličky bylo vyjádření německého politika určeno spíše pro domácí publikum. Proti Schulzovu návrhu se postavil i místopředseda zahraničního výboru sněmovny Jiří Kobza (SPD).
Schulz chce, aby se z Evropské unie v příštích letech stala federace. Její členské země by měly přijmout společnou ústavní smlouvu. Kdo bude proti, má z Unie vystoupit, míní. Spojené státy evropské by podle něj měly vzniknout do roku 2025. Řekl to tento týden na sjezdu německé sociální demokracie v Berlíně. Německá kancléřka Angela Merkelová (CDU) se vyslovila pro větší integraci EU, cíle jako Schulz ale stanovovat nechce.
Podle Teličky (do EP zvolen jako nestraník za ANO, ale s hnutím už spolupráci ukončil) je sice evidentní, že EU čeká období zásadních jednání o jejím dalším vývoji. Směřování k federaci ale podle něj není nutné.
„V některých oblastech bude nezbytná hlubší integrace, bude žádoucí, abychom dokázali řešit společné problémy, ale to neznamená, že musíme integrovat v každé oblasti z definice a že máme spět k federálním strukturám,“ uvedl místopředseda EP.
Telička se také domnívá, že cílem změn by nemělo být otevření základních smluv EU, to by se podle něj mělo týkat jen nejdůležitějších otázek. „Nemáme se na tyto reformní kroky dívat prizmatem otevření smluv za každou cenu. Ale jakmile budeme mít ty problémy na stole, a budeme je řešit, tak dospějeme k závěru, že v některých otázkách to bude zapotřebí,“ řekl.
Podle Zaorálka plán narazí i ve Francii
Podle Zaorálka může Schulzovo vyjádření souviset mimo jiné s vyjednáváním o obnově německé velké koalice či se silnou pozicí francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který je velmi proevropský. Schulz se tak může snažit ukázat, že je schopný zajít ještě dál než Macron, myslí si Zaorálek.
I končící šéf české diplomacie považuje Schulzův plán za nereálný. „Narazí to nejen tady ve střední a východní Evropě, ale dokonce i ve Francii samotné. Těch, kteří nepřijmou ten plán jako příliš ambiciózní v této době, bude podle mě víc,“ podotkl ministr.
Podle Zaorálka jsou třeba změny, s otevřením základních smluv EU by ale ani on nepospíchal. „Otevření smluv s sebou nese velká rizika. Předpokládalo by to, že Evropa bude už poměrně dobře zkonsolidovaná a hlavně, že bude ekonomicky jednoznačně úspěšná. Je celá řada velmi důležitých věcí, které je třeba nyní dělat, aniž bychom museli smlouvy otevírat,“ dodal s tím, že má na mysli třeba finanční perspektivu či budoucnost eurozóny.
Kobza označil Schulzův plán za „krásný epitaf Evropské unie“. Integrace podle něj zašla příliš daleko. Pokud by se otvíraly základní smlouvy EU, bylo by to odmítnuto, myslí si.
Zaorálek: Dohoda o kvótách je stále možná
Ministr zahraničí v demisi Zaorálek také uvedl, že stále věří v dohodu ohledně evropských kvót na přerozdělování uprchlíků. Evropská komise oznámila, že zažaluje Česko, Polsko a Maďarsko za to, že kvóty neplní. Podle Zaorálka ale bude příprava žaloby ještě nějakou dobu trvat a smírčí řešení je pořád reálné.
Evropská komise by podle něj například mohla souhlasit s tím, že by Česko přijalo několik desítek migrantů. Praha by pak mohla tlačit na přijetí konsenzuálního řešení. Zdůraznil ale, že konkrétní krok musí udělat už příští vláda.
Telička končící vládě vyčetl, že kvóty jen odmítala a nepředložila žádné jiné řešení. Podle Kobzy by se Česko o smírčí řešení snažit nemělo. „Pro nás je představa nelegální migrace naprosto nepřijatelná a za nelegální migraci považujeme i migranty, kteří jsou nám vnucováni s takovou tou legalizací z Německa,“ uvedl místopředseda zahraničního výboru sněmovny.
