Brno – Ombudsmanka Anna Šabatová považuje nyní za nejdůležitější přijetí opatrovnického zákona a stanovení podmínek sociální detence, což se týká lidí s omezenou svéprávností. Celkem Šabatová navrhuje vládě pět zásadních legislativních změn. Také by měl být jasně stanoven výpočet obvyklého nájemného.
Šabatová žádá podmínky při omezení svobody v ústavech
Podle veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové by měly být přesně stanoveny podmínky, za kterých může být člověk umístěn do zařízení sociálních služeb, především do ústavní péče. Ombudsmanka připomněla, že už její předchůdce Pavel Varvařovský navrhoval vládě v roce 2011 zákonem jasně stanovit podmínky tzv. sociální detence. Mělo by to napomoci k větší ochraně lidí s omezenou svéprávností, kteří bydlí v různých pobytových zařízeních. Klienti v nich často mají omezený kontakt s okolním světem a podle Šabatové jde o to, aby bylo jasněji určeno, za jakých podmínek jim to lze zakázat.
Špatnou situaci vnímá také v případě opatrovnictví. Někteří opatrovníci jsou nečinní k potřebám lidí, jejichž zájmy mají chránit, jiní jsou zase příliš aktivní a dělají za ně zbytečná rozhodnutí. Systémovou chybou podle ní je situace, která nastala v některých menších obcích, kde jsou zařízení sociálních služeb s nesvéprávnými klienty a kde úlohu opatrovníka převzala obec. Ta na to ale nemusí mít dostatečnou kapacitu, aby mohla plnohodnotně vykonávat opatrovnictví třeba i pro několik desítek klientů.
Ombudsmanka Anna Šabatová
Určování nájemného, pojištění cizinců, matky s postiženými dětmi
Šabatová si dále myslí, že by měl být stanoven postup, jak určovat místně obvyklé nájemné, což by úřady mohly využít při rozhodování o dávkách v hmotné nouzi. Mluvila i o tom, že by cizinci měli mít nárok na veřejné zdravotní pojištění. V antidiskriminačním zákoně je pak podle ní novelou nutné doplnit ustanovení o odvozené diskriminaci. Ta se týká například matek pečujících o postižené děti, které sice ze zákona mají nárok na úpravu pracovní doby, ale zaměstnavatel jim nevychází vstříc. Ustanovení by mělo napomoci k větší ochraně těchto lidí.
Posláním veřejné ochránkyně práv je chránit občany před byrokratickým přístupem státu. Ročně od nich dostává 8000 podnětů, většinou ze sociální oblasti. Podnětů má ombudsmanka nyní celkem pět, o rok dřív vyjádřila dvojnásobek legislativních žádostí. Šabatová tak mluví o pozitivním posunu. Velkou část problémů se totiž daří řešit už průběžně třeba ve spolupráci s jednotlivými ministerstvy.